Spousta z nás si určitě představí jednu zkoušku na vysoké škole jako takovou malou
maturitu. Zvykli jsme si, že během “zkouškového” svoje kamarády moc často nevidíme
a když ano, nemluví o ničem jiném než o tom, jak se šrotí…
V Dánsku to tak naštěstí nefunguje. Není to vždycky procházka růžovým sadem, ale ani to není žádný neprůchozí prales. Většina z vás už bude asi vědět, že studium v Dánsku je velice prakticky zaměřené, na teorii záleží minimálně a hlavní je, umět použít vlastní hlavu a umět ji použit v reálných situacích…No, a tak to funguje i u zkoušek.
Podělím se s vámi tedy nejen o svou zkušenost se zkouškami v Dánsku a pokud si chcete udělat představu o tom, jak to doopravdy funguje, čtěte dál :-).
Ríša – „najdi si spolužáka, který má stejné smýšlení“
International Hospitality Management
Naše zkoušky byly převážně založené na skupinových projektech. Na některé jsme měli 24 hodin, pár dnů nebo i měsíc. Mě se nejlépe pracovalo ve dvojci. Pokud si najdeš spolužáka, který má stejné smýšlení a rozumí oboru jako ty, tak je to to nejefektivnější. Projekty byly na různá témata, která se prolínala, jako např. Marketing, HR (Human Resources), Business strategy, atd.
Zřídka došlo i na individuální zkoušky – většinou psané zkoušky. Jedna z těchto zkoušek byla právě teoretická – ekonomika, finance, počítání v excelu, na tu jsem se tedy musel učit. Jinak naše skupinové zkoušky probíhaly vesměs vždy stejně, v první části jsme měli určitou dobu na napsání projektu na zadané téma. Měli jsme určené body, které jsme museli zahrnout, jinak jsme měli volnou ruku a samozřejmě to muselo být v souladu se zadaným tématem. Vždy jsme také měli “supervisora”, který nám pomáhal celý projekt udržovat na správné cestě. Ve druhé části došlo na ústní zkoušku, kde jsme měli za úkol náš projekt obhájit a přinést nová data a informace.
Hanka – „Testuje se hlavně schopnost kritického a analytického myšlení“
Anthropology of Education and Globalization
Jedna z mých zkoušek spočívala ve vypracování práce v rozsahu cca. 16-18 stránek a následné ústní obhajoby. Před odevzdáním jsme měli možnost tzv. supervize. Tj. dvou hodin, kde jsme dostali zpětnou vazbu na naši práci od profesora a dalších spolužáků, kteří s námi byli ve skupině. Očekávalo se, že v práci použijeme literaturu a teorii z kurzu a zároveň i další zdroje, popřípadě data z vlastního průzkumu. Bylo taky moc fajn, že jsme měli možnost si vyzkoušet psát práci s jiným spolužákem.
U následné ústní obhajoby byli přítomní vždy dva hodnotitelé (profesor z univerzity a další externí hodnotitel, většinou profesor nebo PhD student z jiné univerzity), kteří si předem přečetli práci. Prvních pět minut měl člověk na prezentaci své práce (očekávala se spíše kritika a doplnění bodů, které člověk neměl možnost ve své práci více rozvést). A pak cca. dvacetiminutový dialog s hodnotiteli, kteří kladli otázky. Po skončení pak člověk dostal krátkou zpětnou vazbu a výslednou známku. Polovina známky tvořila práce, druhou polovinu ústní obhajoba. I když jsme práci psali společně, zkoušku jsme měli každý individuálně.
Na začátku ledna jsme měli také dvouhodinový workshop, jak se na takovou zkoušku připravit a kde bývalí studenti sdíleli své zkušenosti. Pro Dány je to evidentně dost běžný způsob zkoušení. Řekla bych, že na zkoušku se (kromě úvodní prezentace) lze celkem relativně těžko připravit. Protože se testuje hlavně schopnost kritického a analytického myšlení, což je dovednost, kterou člověk trénuje dlouhodobě. Nicméně atmosféra během průběhu zkoušky byla velice přátelská. Měla jsem upřímný pocit, že hodnotitele zajímalo, co si o daném tématu myslím a jak bych z něho mohla ještě více vytěžit.
Kačka – „Když se na to člověk úplně nevykašle, nejde to neudělat…“
Marketing Management
Všechny mé zkoušky probíhaly velice podobně. Skládaly se z psaného projektu a následné ústní obhajoby (většinou ve skupině, ojediněle individuálně). Na jeden z těchto projektů, jsme měli cca 4 měsíce a psali jsme ho ve skupinách po 4-5. Já jsem měla veliké štěstí na partu holek, kde každá z nás měla ‘talent’ na jiný předmět a jiný způsob myšlení, což přišlo vhod, protože tento projekt propojoval všechny předměty, které jsme ten semestr měli. Celé 4 měsíce jsme pracovali na marketingovém plánu pro dánskou firmu Lene Bjerre. Za úkol jsme měli navrhnout strategii na zvýšení prodeje určité řady jejich produktů (interiérové doplňky a nábytek).
Počínaje průzkumem, analýzou firmy, trhu a zákazníků. … – Ano, postávaly jsme s dotazníkem v obchodech s nábytkem, abychom nasbíraly vlastní data, se kterými jsme následně pracovaly. Dále se pracovalo na návrhu strategií, výpočtu rozpočtu a následných možných finančních scénářů, návrhu reklamy, doslovné časové osy (kdy a co se bude dít), atd. Po celou dobu jsme byly v kontaktu s ředitelem firmy, který nám odpovídal na jakékoliv otázky. Pracovaly jsme tedy s aktuálními informacemi a neměly prostor si nic moc vymýšlet, protože to bylo opravdu založené na reálném případu.
Po odevzdání finálního projektu jsme měli pár týdnů na přípravu obhajoby, ke které jsme šli také ve skupině. Před komisí složené z našich učitelů, jsme 30 minut prezentovaly naše nápady. Také jsme rozvedly nové nápady, které jsme do projektu nezahrnuly a poté jsme 30 minut odpovídaly na otázky. Ty se týkaly přímo našeho projektu a teorií v něm použitých. Tím pádem, když se na to člověk úplně nevykašle, na projektu pracuje a účastní se skupinových diskuzí, nejde tu zkoušku neudělat. Naši učitelé náš projekt ohodnotili jako “neprůstřelný” a poslali ho řediteli Lene Bjerre, který si nás pozval na prezentaci. K naší radosti se rozhodl implementovat některé z našich nápadů a nabídl nám všem stáž. – Snaha se tedy opravdu vyplatila, ať už jsme nabídku stáže přijaly, nebo ne!
Plus jsme si všechny předměty odbyli v jedné zkoušce a vyhli se tak několika týdennímu stresu ze zkouškového. 🙂
Za Scandi tým,
Káťa Ženíšková
