Učitelé se v Dánsku mají velice dobře a kariéra v pedagogice je zde prestižní záležitostí, podobně, jako tomu v jiných zemích může být u medicíny nebo práva. Nemá to být plán B a nejdůležitějším faktorem v přijímacím procesu na pedagogické obory je zájem o obor. Je jen jediná škola v celé zemi, která nabízí bakalářský obor International Teaching v angličtině, škola Absalon v městečku Vordingborg nedaleko Kodaně, a my jsme vyzpovídali Aničku, která za sebou brzy bude mít svůj první semestr (v lednu 2023).
Věříme, že Anička může inspirovat váš, které zajímá budoucnost v učitelství v mezinárodním kontextu a možná váháte, zda je Dánsko tím pravým místem k rozjezdu…
Proč jsi se rozhodla pro studium v Dánsku a jak se ti tam líbí?
Poslední 2 roky střední školy studovala v Anglii a po návratu jsem nejen měla spoustu problémů s uznáním maturity z Anglie, ale obecně mi český školský systém přestal vyhovovat, rozhodla jsem se tedy pátrat po jiných možnostech. Pro studium v Dánsku jsem se rozhodla proto, že máme možnost vyjet na několik praxí do zahraničí a i titul je uznáván mezinárodně. Výhodou je také to, že je studium v Dánsku zdarma. Pracujícím zahraničním studentům se tu za to, že studují a při tom i pracují dokonce platí. Dále se mi líbilo, že nemusím život na vysoké trávit v knihách, a místo toho se učím, jak vědomosti a teorie využít v reálném životě.
Proč obor International Teaching? Máš představu o plánech do budoucna?
Původně jsem chtěla studovat psychologii. V ČR jsem se ale na žádnou vysokou nedostala, a tak jsem rok studovala na pedagogické vyšší odborné škole, kde jsem zjistila, že by se mi vlastně učitelství líbilo. Jak jsem již řekla, český školský systém se mi ale nelíbí a učit bych tam nechtěla. Když jsem našla obor International Teaching Education, hodně mě nadchlo, že s tímto titulem bych mohla učit víceméně všude. Otevře mi to dveře.
Plány do budoucna zatím moc nemám, jen vím, že se v blízké budoucnosti zpět do Česka nechystám. Byl by to velký krok zpět. Nevím, jestli zůstanu v Dánsku, nebo jestli pojedu někam jinam. Myslím, že na to mám ještě dost času, a že s ITE diplomem najdu práci vždycky.
Spoustu lidí napadne, že na “peďák” se chodí jen když nevíš, co jiného – pozoruješ v tomto v Dánsku jiný přístup?
Určitě jo. V naší škole je jedna mezinárodní třída, a pak další čtyři třídy, kam chodí Dánové a jsou rozděleny podle předmětů (jako matika, jazyky….). V těchto třídách je půlka studentů mladých lidí, kteří opravdu chtějí učit, a tu druhou půlku tvoří starší studenti, kteří zjistili, že je nebaví to, co dělali a začali znovu. Shrnula bych to tak, že všichni, co jsem tu zatím potkala, opravdu chtějí učitelé být.
Co spolužáci? Byla náročné skamarádit se s lidmi z cizích zemí a ještě ke všemu fungovat převážně v angličtině? Jaké je národnostní složení tvé třídy?
Spolužáci jsou skvělí. Nebylo vůbec těžké se tu skamarádit. První týden v září jsme měli tzv. Introweek. První den jsem bylo opravdu hodně nervózní, že si tu nikoho nenajdu. Když jsem ten den ale odcházela, věděla jsem, že už teď mám spoustu kamarádů. Myslím, že to je tím, že nikdo z nás není Dán, všichni jsme daleko od domova, a tím pádem jsme všichni na stejné lodi. A to nás hodně spojuje. Všem se nám stýská, a tak potřebujeme někoho k sobě. A kdo vám víc rozumí než člověk ve stejné situaci? 🙂
Ve třídě jsme dvě Češky a máme jen jednu Dánku, která ale žila skoro celý život v Americe, a tak se za Dánku ani sama neoznačuje. Potom máme dvě polo-Dánky, které ale žily celý život jinde. Ale máme spoustu Španělů, tři lidi z Rumunska, po dvou ze Slovenska, z Nepálu, z Indie, z Polska a z Bulharska. No a pak také máme spolužačku z Nového Zélandu, z Irska nebo z Maroka.
Měla jsi díky předešlému studiu v Anglii náskok v přizpůsobení se studiu v angličtině oproti spolužákům a nebo jste víceméně vyrovaní?
Rozhodně mám to plus, že už vím, co mi vyhovuje. Také umím psát academic papers a znám hodně anglických pojmů k tématu. Z toho má drtivá většina třídy velké obavy. Jinak asi moc rozdílů není.
Vzdělávací systém v Dánsku má skvělou reputaci – je něco, co už můžeš říct, že ti vyhovuje a něco, co naopak ne?
Vyhovuje mi, že se od samého začátku učíme, jak teorie aplikovat. Zatímco v ČR to funguje spíš tak, že teorie znáte, ale nevíte, jak je použít. Nemusíme sedět hodiny v knížkách, to je taky super.
Jediné, s čím mám zatím trošku problém, je přizpůsobení se study groups. Vzhledem k tomu, že nikdo z naší třídy na to není zvyklý a moc zatím nevíme, jak to funguje, je to někdy trochu boj. Na druhou stranu je to ale super v tom, že máme spoustu různých názorů a perspektiv.
Jak vypadá tvůj typický týden ve škole?
V naší škole to je tak, že první blok je od 8:30 to 11:45 a druhý blok od 12:30 do 15:45. Většinou ale začínáme v 8:45 a končíme kolem 15:30, podle učitelů. Zhruba každých 45 minut máme 15 minutovou přestávku. V pondělí máme ranní blok a odpoledne academic workshop, v úterý praxe v místních základních školách, ve středu a ve čtvrtek jsme ve škole celý den a pátek jen dopoledne. Někdy je to docela náročné a jsem opravdu unavená, ale jinak mi to opravdu vyhovuje.
Jaké máš předměty a je nějaký, co patří mezi tvé nejoblíbenější?
V tomto semestru máme předměty: pupils learning; general education; Danish language; English; a general teaching competence. Asi nejvíc se mi líbí pupils learning, protože je tam toho hodně z psychologie. Ale nejzajímavější je pro mě ale asi angličtina, protože tu budu jako mezinárodní učitel potřebovat nejvíc a učíme se toho opravdu hodně o tom, jak angličtinu učit.
Je něco, na co se v rámci studia do budoucna těšíš?
Hodně se těším na Teaching Experience (TE) v zahraničí. Můžeme jet prakticky kamkoliv, ale pokud se vydáme do některé z evropských zemí, dostaneme příspěvek od Erasmu. Od školy je určeno, že TE musím mít minimálně 6 týdnů, ale abych měla nárok na Erasmus, musím odjet na 3 měsíce. Na první Teaching Experience bych asi chtěla jako první na Island. A na to se opravdu hooodně těším.
Žiješ v poměrně malém městě – jak se ti tam líbí?
Vordingborg miluju! Je to tady skvělé v tom, že je to malé a klidné město, ale zároveň je tu úplně všechno. Spousta obchodů, kaváren, posiloven i kino. Zároveň je super to, že do Kodaně to trvá vlakem hodinu a vlaky jezdí přímo od školy každou chvíli. Co se týče koníčků, tak ve škole je spoustu klubů, ke kterým se kdokoliv může připojit a já osobně zatím využívám jen školní gym.
Bydlení – shánění bydlení v této lokalitě je jako adrenalinový sport a ani tebe to neprovázelo bez nervů. Jak tedy bydlíš?
Adrenalinový sport – to jsi vystihla naprosto přesně. Až do dne před odjezdem jsem ani nevěděla, kde budu bydlet. Nakonec to ale dopadlo, jak nejlépe mohlo. Bydlím na hlavní ulici, přímo u Goose Tower, asi 10 minut chůze do školy. Bydlím v ohromném sdíleném bytě s dalšími třemi lidmi – současně s jednou Češkou, jedním Čechem a jedním Dáno-Američanem. A je to pravdu skvělý. Vzhledem k tomu, že mě do Dánska vezli naši autem (což mimochodem opravdu doporučuji), tak jsme všechen nábytek – postel, židli, křeslo a šuplíky – vezli z Česka. Všem, co se na vysokou do Dánska chystají doporučuji se zapsat na všechny čekací listy co nejdřív, i když ještě neví, jestli opravdu pojedou.
V Dánsku, nebo minimálně tady, to totiž je tak, že pokud odpovíš na inzerát v AJ, většinou si to inzerce jen přečte a neodpoví. Ale žádný strach, bydlení na začátek každý najde. Buď Airbnb, nebo u někoho doma.
Spousta studentů může mít obavy ze shánění práce – Jak jsi se do toho pustila ty a není problém, že zatím nemluvíš dánsky?
Práci mám, a ano, měla jsem opravdu velký strach, že si žádnou nenajdu. Hned druhý týden školy (září 2022) jsem vytiskla CVčka a obešla celou ulici. Doslova všude jsem jedno nebo dvě nechala. Tohle jsem udělala v pondělí, a v pátek mi volal majitel kavárny, která je přes ulici od našeho bytu, že můžu přijít. A tak tam teď pracuji a už mám i po první výplatě (říjen 2022). S dánštinou problém není vůbec. Můj boss mi vždycky řekne objednávku dánsky a když nerozumím, tak anglicky. Když beru objednávky, zeptám se, jestli nevadí, že budu mluvit anglicky. Zatím jsem neměla jediný problém, protože v Dánsku mluví anglicky opravdu všichni.
Dánštinu se ale učíš – jak ti to jde?
Dánštinu máme jako předmět ve škole jednou týdně. No, je to zajímavé. Super je, že spousta slov je podobná němčině a angličtině. Řekla bych, že nejtěžší je výslovnost. Každé písmeno se totiž čtě jinak v různých případech. Ale docela rozumím, takže když chytnu jedno slovo, dokážu nějak odvodit, o co se jedná. Spousta Dánů nám řekla, že si myslí, že po roce dánštiny budeme mluvit docela obstojně. Kluci z práce si ze mě dělají legraci, že tenhle potato language jsem dostala za trest. Haha.
Jak zvládáš skloubit školu, práci, dánštinu a další aktivity dohromady?
Zatím toho do školy naštěstí nemusím dělat tolik, že by mi z toho šla hlava kolem. Do práce chodím třikrát týdně, od 18:00 do 22:00 a to taky není tak hrozné. Jediné, kdy si připadám, že se zblázním je, když pracuji ve středu po dánštině, nebo ve čtvrtek po angličtině. Jinak je to ale celkem v klidu. To musím zaklepat.
Čekají tě v blízké době nějaké zkoušky? A jak se těšíš na vánoční prázdniny?
Zatím mě čeká jen jedna zkouška, nyní na podzim a je to víceméně jen o napsání malého projektu v angličtině. Další zkoušky nás čekají až na konci druhého semestru a bude to většinou formou psané seminární práce a ústní obhajoby s prezentací. Mám z toho lehké obavy, ale to asi kvůli tomu, že je to jinak než jsem byla do teď zvyklá z ČR a bude to poprvé.
Vánoční prázdniny moc dlouhé nebudou – poslední den školy máme 21.12. a 6.1. už musíme být zpět. Já jedu kvůli práci domů až 23.12. a vracím se 5.1., opět kvůli práci.
Je něco, co jsi musela díky této zkušenosti překonat? Pozoruješ nějaké změny na tom, jak se k věcem stavíš, jak se chováš a jak přemýšlíš?
Začala jsem se víc starat sama o sebe. Jsem hodně empatický a starostlivý člověk a vždycky jsem se víc snažila pomoct ostatním, než abych se starala sama o sebe – i když jsem měla svých problémů dost. To se docela změnilo a naučila jsem se říkat NE.
Jinak každý den překonávám stýskání po rodině. Někdy bych si nejraději koupila letenku a jela na pár dní domů. Jinak ale musím říct, že jsem opravdu spokojená. Každý den nebo obden si zavolám s mamkou nebo se ségrou. Jednou za pár dní s kamarádkami nebo s babičkami. A je zase dobře. Čas tu utíká opravdu rychle.
Jaký je ten nejlepší nebo nejpřekvapivější zážitek, který zatím z Dánska máš?
Nejvíc mě asi překvapuje to, jak jsou Dánové hodní a ochotní pomoct. Doposud nejkrásnější zážitek je ten, že když jsme jely s kamarádkami do Kodaně, já si uvědomila, že to jsou opravdu holky, na který se můžu spolehnout a se kterými tu pro sebe jsme ať se děje cokoliv. Myslím si ale, že ty nejkrásnější chvíle teprve přijdou.
Co bys vzkázala váhajícícím zájemcům o studium v Dánsku a obecně o život v zahraničí?
JDĚTE DO TOHO. Zkusit se má všechno. Kdyby vám to tu nevyhovovalo, kdykoliv můžete odjet zpátky domů. Já sama jsem se rozhodla až v květnu, kdy už bylo po oficiálním termínu ukončení podávání přihlášek a jsem za to moc ráda. Tím pádem jsem ani neměla čas o tom přemýšlet. Myslím, že pokud nad tím začnete je malinko uvažovat, je to znamení, že byste do toho měli jít. Není lepší zkušenost než vyjet za hranice.
Celý Scandi tým děkuje za super rozhovor!
Neváhejte kouknout na Aničky Instagram a sledovat, jak se jí žije a studuje v Dánsku. Myslíš, že je studium v zahraničí nebo i tento konkrétní obor to pravé pro tebe? Spoj se s námi a prodiskutujeme tvé možnosti.
Pravý sever však poznáte až v momentě kdy dojedete do městečka Skagen, ze kterého je to už jen kousíček do Grenenu – nejsevernějšího místa Dánska, kde se setkávají dvě moře. Ještě předtím než jsem do Dánska vůbec odjela studovat, tak jsem snila, že se jednou na toto místo podívám. I když bylo moře hodně rozbouřené, takže rozdíl mezi moři nebyl viditelný, i když nás na pláži daleko od jakékoliv střechy stihla bouřka a my jsme 20 minut stáli v dešti pod dekou a čekali až bouřka přejde, i když nám ujel poslední autobus do města a musela nás zachránit paní z informací, která se nad námi špinavými a zmoklými slepicemi slitovala a z lítosti nás vzala svým autem zpět do Skagenu, tak musím říct, že to stálo za to a jsem ráda, že si můžu Skagen odškrtnout z mého bucket listu!
Další přístřešek nás čekal v národním parku Thy. Upřímně jsem od parku neměla žádné očekávání až na to, že budeme mít kde složit hlavu. Přístřešek byl obsazen, takže tohle očekávání se opět nenaplnilo… Ale čert to vem! Ta příroda všude byla neuvěřitelná! Bouřící moře, silný vítr, lesy, kopce, bažina, květiny, duny, prostě dánská divočina. Nicméně my jsme pořád neměli kde spát. A jak je známo pokuta za spaní v národním parku je astronomická. Thy má na délku 55 km a už se začalo stmívat. Nebylo úniku! Po x marných pokusech postavit modrý stan v údolí, tak abychom nebyli vidět na 10 km na všechny strany a zároveň nám stan neuletěl, byla nemožná mise. Nakonec nám milý pán těsně před setměním poradil, že musíme jít ještě kousek a najdeme les, kde je povoleno stanovat. Háček byl v tom, že povolení o stanování nebylo nijak značeno, takže jsme samozřejmě stejně spali načerno v národním parku. Ale pst! Nikdo nás nenašel, vzorně jsme si po sobě uklidili a ráno si užili poslední chvilky u moře. 
Jasně si pamatuji na mé začátky, na to jak se mě každý, kdo se o mém rozhodnutí v ČR dozvěděl, ptal: “A to se nebojíš jet takhle daleko sama?” Já vždy hrdě prohlásila; “Samozřejmě, že ne…” a snažila se tím přesvědčit nejen ostatní, ale především mě samotnou! Naštěstí tím, že jsme s Lenčou ze Scandi dělaly přihlášku krok po kroku, jsem si ani nestihla uvědomit fakt, že jsem přijatá a poté už mi hrdost vycouvat nedovolila. No ještěže tak!
…nemožné jako třeba studium businessu. Můj obor mě trochu překvapil, ale ne v špatném slova smyslu. Hlavní náplní studia je pochopit, jak taková firma funguje a jak dělat chytrá rozhodnutí ve spojení s ní, tak, aby Ti po chvíli nezkrachovala. Naučíš se způsoby, jak porozumět svým zákazníkům a trhu, na kterém se nacházíš, tak abys poté byl/a schopný/á vybrat správné strategie provozu firmy. Také abys věděl/a jak svůj podnik účinně propagovat a uměl/a vyřešit základní ekonomické problémy. Je toho samozřejmě mnohem víc; tím, že se zaměřujeme na servisní firmy, budeš mít třeba i hodiny, kde se budeš učit, jak vypadá správná pohostinnost. Nebo moje oblíbené hodiny kulturního porozumění, ve kterých se snažíš pochopit jiné perspektivy vnímání světa způsobených kulturními rozdíly mezi námi všemi.
Celkově mě ale na UCL strašně baví komunita! Kladou velký důraz na to, abychom se ve škole cítili super a funguje to. Nemyslím si, že spousta lidí může říct, že hráli ve škole sumo zápasy, zažili párty pro 800 lidí s jedním z nejznámějších dánských rapperů (v životě jsem o něm neslyšela, to mi bylo řečeno), zpívali Justina Biebera v lidské pyramidě nebo že obsluhovali v školním baru.
Do celého procesu úspěšného marketingového plánu jde hodně úsilí a je potřeba mít obsáhlý set dovedností a znalostí ze spousty aspektů obchodního světa. “Ve druhém semestru jsem s týmem dalších čtyř lidí pracovala na marketingovém plánu pro jeden specifický produkt dánské společnosti vyrábějící bytové doplňky a nepamatuji si, že bych někdy předtím takhle tvrdě pracovala na něčem do školy. Trvalo nám to asi tři měsíce a efektivně jsme využili každého dne. Nebylo to fiktivní zadání, spolupracovali jsme s reálnou firmou, s reálným produktem a měli jsme přístup k reálným statistikám a informacím, se kterými jsme pracovali. Kdybychom si něco vymýšleli nebo přeskočili krok, tak to nebude dávat nikomu smysl a u zkoušky by nám to neprošlo.” 
V Dánsku je běžné, že se v každém semestru studují určitě okruhy (modules), které zahrnují několik ze zmíněných předmětů najednou. Když se studuje například okruh ‚Business Understanding‘, bude v tom trošku účetnictví, trošku marketingu a trošku ekonomiky. Když to bude modul ‚Marketing strategy‘, může to zase být logistika, ekonomika, účetnictví a komunikace. Stejně tak potom fungují i zkoušky. V jedné zkoušce se pokryjí předměty probírané v každém okruhu dohromady. 
Záměrně jsem se přihlásila na AP obor, který trvá jen 2 roky a u tzv. Top-upu jsem si nechala dveře otevřené s tím, že si ho možná dodělám někde jinde nebo později. (Pokud nevíš, co AP a Top-up je, víc se dozvíš 
Přihlásit se na Erasmus bylo vážně jednoduchý. Z celé mé třídy v Dánsku nás bylo málo, co jsme chtěli někam jet a nijak jsme si vzájemně nekonkurovali. Stačilo naběhnout do naší International office, oznámit že chci jet a kam, tam jsem vyfasovala pár papírů, vrátila je vyplněné a čekala na finální potvrzení. 
Po začátku školy, která byla v angličtině, se všechno zlepšilo. Seznámila jsem se se spoustou skvělých lidí ze všech koutů světa, kteří byli na stejné lodi – Čína, Jižní Korea, USA, Mexiko, Španělsko, Německo, Itálie, Belgie, Švédsko a i Dánsko! Není ani nutné dodat, že po mém odjezdu z Francie jsem francouzsky mluvila úplně stejně jako když jsem tam přijela.
Pro Top Up studium v Anglii jsem se rozhodla na poslední chvíli. Přihlásit se nebylo vůbec těžké, všechny požadavky jsem splňovala a měla velkou motivaci se tam dostat, věděla jsem, že Londýn je přesně město pro mě. Navíc jsem měla veškerou pomoc ve Scandi – na sobě jsem se to díky tomu všechno naučila a teď s tím úspěšně pomáhám dalším studentům.
Dobrovolničení během studia je také velkou součástí anglického školství. Nejen, že se to skvěle vyjímá v životopisu – a každá věc, co tě odliší od ostatních se hodí, je to další způsob, jak se seznámit s lidmi. Já například, jsem se přidala k organizaci