Studium v zahraničí a 5 důvodů, proč do toho jít!

Kačka: Není vždy jednoduché si sbalit kufry, rozloučit se s rodinou a kamarády, sednout do letadla a říct „Tak za rok, čau” nebo „Tak o Vánocích, mějte se”. Ale zároveň je to to nejlepší, co pro sebe můžete udělat a tady je proč:

1. Zjistíte, že svět je velký

Nezáleží na tom, jestli je vaše první dlouhodobá cesta do sousedního Německa nebo do Jižní Ameriky. Jestli jedete studovat jen na semestr, na letní kurz nebo vystudovat celý bakalářský/magisterský obor. V každém případě vám garantuji, že to nebude naposledy, co se někam vydáte. Při každém pohledu na mapu světa začnete přemýšlet o tom, kam to bude příště, možná poznáte člověka z druhého konce světa a dozvíte se věci o zemi, do které by vás ani nenapadlo se chtít podívat a najednou kupujete letenky právě do oné země. Čím déle a častěji se vydáváte za hranice a poznáváte nová místa, tím je nepředstavitelnější, že byste už na jednom místě zůstali do konce života. Hranice a vzdálenosti pro vás najednou budou irelevantní a nebude sebemenší problém zalětět na svatbu kamarádů do Argentiny nebo jen tak sám na odpočinkovou dovču na Srí Lanku.

2. Zbavíte se předpojatostí a utvoříte si vlastní názory

Studium v zahraničí

Každá země, každá národnost, každá kultura, zapadá do určitých škatulek. Ať chtě nebo nechtě, každý člověk ze svého okolí přebírá jisté vnímání okolního světa. Francouzi jsou nerudní a nemluví anglicky, Američané jsou hloupí, Dánové jsou chladní a odtažití… a určitě by se dala dohledat definice pro každou zemi. Jenže nepleťme si dojmy s pojmy.

Při vycestování a zapojení se do společnosti v jiné zemi, kde fungují jiné zvyky, jiné vtipy, jiné všechno, se v hlavě přepne spousta věcí. Zjistíte, že je ve výsledku opravdu úplně jedno, kdo má jakou barvu pleti, jaké má nebo nemá náboženské vyznání, a nebo co jí na Vánoce. Uvědomíte si, že jsme všichni prostě jenom lidi, dýcháme stejný vzduch a všichni jsme viděli všechny série Přátel, několikrát.

Nejdůležitější na tom je, že se každý naučí přijmout názory dalších lidí, zvykne si, že každý má svou vlastní „pravdu“ a je mnohem užitečnější přijmout fakt, že je to v pořádku, než se snažit někoho přesvědčit o té své.

3. Opravdu se osamostatníte

Když opouštíte svou bublinu nazvanou domov, kde máte podporu rodiny a kamarádů, navaříno od maminky a zdravotní pojištění je pro vás jen pojem a modrá kartička v peněžence, nejde to jinak než vystoupit ze své „komfortní zóny”. Najednou si musíte zjistit jak se dostat z letiště do ubytování. Možná si to ubytování musíte ještě najít a možná je to všechno v cizím jazyce, který ještě tak dobře neumíte. Možná vám nefunguje česká simkarta, protože jste nezavolali do „outůčka” a neaktivovali si zahraniční režim. A možná vám banka hned v první hodině zablokovala kartu, protože se vyskytla „neobvyklá aktivita”, – výběr v zahraničí a v cizí měně. Snadno se říká, „zachovej chladnou hlavu, to bude dobrý“, hůř se to poslouchá, když nic nejde podle plánů, ale ve výsledku nejhorší, co se může stát je, že požádáte někoho na ulici, jestli byste si od nich nemohli zavolat nebo jestli by vám neukázali cestu do nejbližší kavárny, ať můžete sednout na wifi a poradit se s Googlem.

Dále po vás chtějí, ať si zařídíte „daňové/identifikační číslo”, aby o vás měli na úřadech záznam. Musíte si zařídit novou kreditní kartu v bance, nové pojištění, ale co když jste se v ČR z pojištění neodhlásili nebo to za vás v nové zemi odvádí zaměstnavatel? Co když jste v nové zemi týden a ještě nemáte práci a zaměstnavatele? Samotný začátek školy je na tom všem asi nejjednoduší, protože je tam dalších 100 lidí, kteří jsou na tom stejně. 

Najednou je o měsíc později, nějakým způsobem jste všechno zařídili. Máte práci, úspěšně studujete, všemu rozumíte, nebojíte se si zlomit ruku, protože MÁTE pojištění a jste na to všechno náležitě pyšní. Výhodou také je, že máte na své straně tým Scandinavian study, jehož členové si vším v několika zemích prošli a rádi vám poradí.

Pokud ale například potřebujete k zubaři na vytažení moudráků, investujte do letenky domů, protože vás to i tak vyjde o polovinu levněji než kdekoliv jinde v severní Evropě, západní Evropě, severní Americe, Kanadě, Austrálii,…

4. Všechno je nové!

Studium v zahraničí

Noví lidé, nové jídlo, nové podnebí (… to není tedy vždy výhra, věděli jste, že v Dánsku prší 280 dní v roce?!), nový jazyk, nové všechno. Je jasné, že se zdokonalíte v cizím jazyce, pokud v něm denně fungujete a žijete v zemi, kde tím jazykem mluví, i když studujete v angličtině, která nemusí být nutně úředním jazykem dané země. Velkou výhodou je také jiný způsob školství, než na který jsme zvyklí. Ne každému vyhovuje právě ten český a to je v pořádku.

Spousta lidí i statistik se shodne, že severský školní systém je naší budoucností a pomalu si ho adaptuje spousta západních i východních zemí. Převahuje praxe nad teorií, klade se důraz na reálné případy a předávání zkušeností z daného oboru, na týmovou práci a psaní projektů. Celkově se tráví méně času v lavicích, posloucháním přednášek a zapisováním si poznámek. Více času trávíme přemýšlením, propojováním vědomostí a samotným „děláním” toho, co se vlastně učíme. Nejraději na tom všem ale mám nové lidi. Není to paráda mít eventuelně kamarády po celém světě a už nikdy nemuset platit za hotel? Nemluvě o tom, že máte šanci tyto země poznat z pohledu místního člověka, vyhnout se tak pastem na turisty a získat úplně jinou zkušenost než ostatní. Vlastní zkušenosti s tím má Štěpán, který se s námi o ně podělil.

5. Když nic jiného, zvýšíte svou zaměstnavatelnost a zkrášlíte životopis

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí = samostatnost, přizpůsobivost, schopnost práce s různými typy lidí, „out of the box” myšlení… A mnoho dalších důležitých vlastností vyskočí v hlavě komukoliv, kdo váš životopis bude číst. Vycestovat za studiem do zahraničí dnes opravdu není nic těžkého, ale přesto je těch Čechů za hranicemi podle statistik skoro nejméně (z EU).

Zároveň je ale vysoká poptávka po zaměstnancích mluvících cizími jazyky a se zkušenostmi ze zahraničí. Není se čemu divit, 80% české ekonomiky je tvořeno exportem do zahraničí – se zahraničím je třeba efektivně komunikovat a vědět, jak to tam chodí. Česká republika je také 7. v Evropě s největším počtem zahraničních investorů/zahraničních firem na území ČR. A protože když jste studovali v zahraničí, anglicky (francouzsky, německy, rusky, španělsky, čínsky,…) díky tomu perlíte a máte všechny výše zmíněné vlastnosti. Pak je vysoká pravděpodobnost toho, že v očích potencionálního zaměstnavatele vás právě tato zkušenost odliší od ostatních.

Studium v zahraničí je jednou z možností, jak ten náš svět dobře poznat. Myslím, že mluvím za všechny ze Scandi týmu, když napíši, že toho nikdo z nás ani trošku nelituje. Přesto je fajn se občas do té naší rodné zemičky vrátit, vyjíst rodičům ledničku, povyprávět zážitky (i když už je stejně všichni vědí z Instagramu a Facebooku), poslechnout si pár těch „Ty se máš”, a naplánovat další cestu.

P.S.: V Dánsku a Švédsku se školné neplatí, v UK vám to až do roku 2021 celé pokryje velice výhodná studentská půjčka, a je pár dalších zemí mimo ČR, kde vás školné nezruinuje. Rádi vám o tom povíme více, stačí se nám ozvat :-).

 

Za Scandi tým,

Káťa Ženíšková

studium v zahraničí

Dánové – a co bychom se od nich měli naučit?

Aneta: Myslím, že Dánové by nám mohli jít ve spoustě věcech příkladem – ale v tomto článku rozhodně nebudu házet špínu na Českou republiku. Od Dánů jsem se totiž především naučila nenadávat na svou zem.

Když začnete žít v jiné zemi, ze začátku vám spousta věcí připadá lepších, než jak je znáte z domova. Postupně z vás nadšení z většiny těchto úžasností opadá, ale jsou i takové, které zkrátka lepšími zůstanou.

Hrdost

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je destination-wedding-elopement-photographer205-1.jpg.Když jsem před pár lety v létě vyjela poprvé na kole na periferie Aalborgu, divila jsem se, proč je na každé druhé zahradě vyvěšen dánský prapor. Jak jsem později pochopila, Dánové hrdost ke své vlasti projevují mimojiné i tím, že tzv. Dannebrog (dánskou vlajku) vyvěšují kde jen to jde. Pro ně je zcela normální zapíchat si malé dánské vlaječky do narozeninového dortu, udělat s nimi výzdobu na Vánoce po celé škole a tak podobně. Tohle by se v ČR, myslím opravdu nestalo… Dánové jsou na svou zemi a historii opravdu hrdí.

Neříkám, že si nikdy nepostěžují na politiku, ale najděte mi Dána, který nemá dánskou královnu Margrethe II. v oblibě…

Ochota

To, proč se v Dánsku cítím opravdu dobře, je fakt, že jsou na sebe lidé o mnoho příjemnější. Jasně, všude narazíte na nevrlé lidi, ale takové zážitky bych za těch pár let spočítala na prstech jedné ruky. V bance, na poště, u doktora, v restauraci… vlastně kdekoliv vás po většinou vítají s úsměvem. Je vidět, že svou práci nedělají “za trest” a rozhodně si nepřipadáte, že byste snad někoho svým příchodem otravovali. V Dánsku platí naše oblíbené české přísloví “náš zákazník, náš pán”. A to platí i v elektronické komunikaci – z odpovědí na emaily září ochota a pohoda a v úvodu zprávy vás většinou čeká pozdrav “Hej Aneta” a né “Dear Madame”.

Angličtina

Pro Dány je také zcela automatické používat angličtinu a to právě i na výše zmíněných místech. Dlouho jsem se snažila se na úvod konverzace slušně zeptat “Sorry, do you speak English?”, ale zjistila jsem, že to je naprosto zbytečné a že pak na mě spíš koukají jako na blázna :). V Dánsku vás nepřekvapí, že si s vámi na zastávce chce povídat 80 letá paní a když zjistí, že neumíte dánsky, tak přepne do angličtiny, jako by to pro ní bylo naprosto normální – ono totiž je. Angličtina je pro Dány mnohem více automatická, než pro Čechy, ale není se čemu divit. Děti se angličtinu učí už odmalička a to například jen tím, že se koukají na pohádky v angličtině. Většina pořadů v televizi není dabovaná, ale v originálním (převážně anglickém) znění s titulky.

Životní styl

Dánové dělají spoustu věcí pro to, aby si udrželi zdravý životní styl. A tím myslím zdraví, jak fyzické, tak psychické. Není žádnou novinkou, že kolo je zde běžným dopravním prostředkem – a to platí nejen pro studenty. Na kole potkáte jak slečnu v šatech a podpatcích, či taťku v košili. Ten veze nejdříve své děti do školy v “přívěsu” na kola a pak sám jede do práce. Taky tu potkáte za den nesčetné množství lidí, kteří si jdou zaběhat či jsou zrovna na cestě do fitka, (Mimochodem členství ve fitku v Dánsku se pohybuje už od 350kč za měsíc). Jakožto nekuřák, také neskutečně oceňuji zákaz kouření v restauračních zařízeních – podle výzkumu OECD je kuřáků v Dánsku pouhých 10%. V obchodech zase frčí bio a organické výrobky – tuto variantu najdete skoro u každého produktu, především ale u ovoce a zeleniny.

Dánská společnost se také vyznačuje dobrou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, nebo-li work-life balance. Flexibilní pracovní podmínky mimo jiné umožňují, aby se člověk mohl dostatečně věnovat svým zájmům, ať už jde o rodinu či volnočasové aktivity. Možná také díky tomu jsou v práci spokojenější, protože tento balanc jim pomáhá být se svou prací spokojen a nestresovat se tolik. Work-life balance ale zahrnuje více faktorů, přečtěte si o tom více ZDE.  Skvěle se dá vnímat tuto rovnováhu také v typicky dánském pojmu Hygge, o kterém máme napsaný článek, tak se na něj mrkněte TADY.

Na závěr malá perlička, kterou studenti jistě ocení – ve školách, ale i v různých firmách často funguje tzv. Friday bar – není výjimkou dát si se spolužáky či kolegy v pátek po práci pivečko přímo na pracovní/školní půdě. 🙂

 

 

Pro Scandi,

Aneta Petržilková

Aneta

Study trip – Shanghai

Sabina: V listopadu předchozího roku mému oboru na škole UCNTop Up Digital Concept Development a dalším dvou oborům, což byl AP Marketing management a AP Design, Technology and Business byl nabídnut study trip. Ten se konal v Číně, přesněji v Shanghaji, na dva celé týdny v dubnu. 

Účel výletu?

study trip

Tento study trip byl zaměřený na Internatinal Design & Chinese Business. Měli jsme spolupracovat s čínskými studenty z Shanghai Jian Qiao University a se studenty, kteří byli taktéž na studijním výletu z jiných zemí Asie. Projekt, na kterém jsme pracovali byl zaměřen na dánskou firmu Carl Hansen & Son A/S. Tam jsme měli společně spolupracovat se studenty jiných oborů a vymyslet strategii jak by se Carl Hansen & Son A/S uchytil na už tak obrovském čínském trhu. Kapacita byla 25 studentů a program stál 2000kr, ale UCN platilo 1000kr jako příspěvek na nás.

Můžu ze srdce říct, že celý výlet byl naprosto nezapomenutelným zážitkem. Nečekala jsem, že bych mohla být z toho tak nadšená, jelikož jet do Číny nikdy nebyl můj sen. Ale jak program skončil, nikomu z nás se zpátky domů nechtělo.

Moje Dojmy

Poznávání čínské kultury, jídla a nátury bylo naprosto odlišné od cele Evropy. Lidé na ulicích se s námi fotili, byli velice přátelští a ochutnali jsme všelijaká místní jídla, která bychom nikdy neměli odvahu zkusit doma. Poznali jsme plno úžasných lidí a osobností a řednášky nám dávali na Shanghai Jian Qiao University ti nejvíce cenění profesoři. A dokonce jsme měli i jednu přednášku, kterou nám dál samotný Sean Hargreaves, který pracuje na vizuálních efektech těch nejznámějších filmů jako Jurský Park, Start Trek, Godzilla, The Fifth Element a mnoho dalších v PIXARU!

Shanghai

Kdybych měla něco vyčíst, tak by to bylo to, že udělat zároveň celý školní projekt během dvou týdnů bylo velice náročné. Když vezmu v potaz, že připojení k internetu bylo nemožné a stále jsme chodili po městě a objevovali neznámé. Taktéž místní turecké záchody nás dost nepříjemně překvapily 😀

Navíc co jsme se vrátili zpátky do reality na UCN, jsme měli menší problémy s navázáním na studium a s dosažením learning goals za semestr, ale s tím se musí počítat. Nicméně jsem celkově nesmírně ráda, že jsem se rozhodla programu zúčastnit, protože taková příležitost se naskytne pouze jednou za život. Veškeré překážky co se nám naskytly, byly v porovnání se zážitkem zanedbatelné. Škoda jen, že jsme nemohli zůstat déle.

 

Pro Scandi,

Sabina Vilímová

Studium v Dánsku = nemusím se učit a vydělávám přes 30 000 Kč měsíčně. Jak je to ale v realitě?

Studovat na vysoké škole má spoustu výhod. Člověk ještě nemá větší povinnosti, je odpovědný sám za sebe, ale zároveň už si může užívat dospělosti.

Většina studentů vnímá určitě pozitivně, že se po odstěhování od rodičů může svévolně rozhodovat o mnoha věcech (konec otázkám typu: „Kde jsi byl/a, s kým, proč a co jste dělali?“). A pokud bude student i pracovat, tak je finanční nezávislost také hodně osvobozující. 

Jak ale anglický idom praví, nic není jen ‚rainbows and butterflies‘…

SU Grant

Ano, dánská realita je taková, že pokud student pracuje minimálně 11 hodin týdně, tak ke svému platu dostane každý měsíc takzvaný SU grant. Tento grant je zhruba 15 000 Kč čistého měsíčně a spolu s výplatou z brigády se měsíční příjem přehoupne přes 30 000 Kč.

Není tedy výjimkou, že studenti během studia jezdSUí na výlety do celého světa, finančně se o sebe dokáží postarat, dokáží ušetřit a ještě během toho studují.

Získání SU grantu ale není automatické a musí se splnit určité podmínky – viz. odkaz výše.

Školní systém

Běžného českého studenta obvykle zláká dánský školní systém tím, že je více neformální a soutředí se na znalosti, které jsou v praxi využitelné. Školy nepožadují, aby se studenti učili definice či vzorce nazpaměť (v čase mých studií na Business Academy Aarhus se dávaly dokonce minusové body, když student zpaměti přednesl definici a nebyl ji schopný použít. – To se víc vyplatilo mlčet). Může to znít jako rajská hudba, protože mnoho lidí si pod tím představí, že občas přijde do školy a má splněno. Opak je ale pravdou.

Důležitější než to, na co se školy v Dánsku nezaměřují, je to, na co se zaměřují. Důraz se klade na schopnost porozumění a interpretaci látky. Jako umět uvést z hlavy praktické příklady, práce s psaným textem, kreativitu a inovaci a v neposlední řadě schopnost dávat témata do souvislostí mezi sebou.
Všechny tyto aspekty vyžadují praxi a postupné učení. Některé školy v ČR mají ale problém tohle své studenty naučit – příkladem budiž slabé výsledky studentů u státních maturit.

Díky tomu může být pro čerstvé absolventy českých středních škol začátek studia v Dánsku náročný a matoucí.

Jak probíhaly začátky u mě?

I já jsem měl ze začátku s projekty na Business Academy Aarhus trochu problém. – Výsledky nebyly takové, jak bych čekal i když jsem se pravidelně připravoval a denně četl desítky stran učebnic.

Jako velkou výhodu jsem ale bral to, že se třetina naší třídy skládala z Dánů. Ti tou dobou už měli řadu projektů za sebou ze středních a věděli, co se od nás očekává. Vždy když se tak formovaly týmy na pravidelné projekty, snažil jsem se zapojit do skupiny, kde byl alespoň jeden Dán. Během pár měsíců jsem tak zjistil jak na to a práce byla o dost snazší. 🙂

Studium v zahraničí může být náročné už jen díky tomu, že výuka probíhá v cizím jazyce. Je potřeba vynaložit extra usilí, které by doma v Česku normálně odpadlo. Pokud se vám to ale podaří, bude váš studentský život a jeho pozitiva ještě pestřejší. Naučíte se něco využitelného a ani samotná zkoušková období už nebudou tak útrpná. Koneckonců program na BAAA jsem končil s jedničkou. (Což je v Dánsku známka 12) 🙂

Zajímá vás, jak v Dánsku probíhají zkoušky? Přečtěte si, co nám o tom pověděli studenti několika dánských škol – TADY.

 

Pro Scandi,

Štěpán Procházka

Štěpán Procházka

Study Trip – Florida

Petr: V dubnu letošního roku jsme se vydali na studijní zájezd na Floridu. Tento výlet byl určen zejména pro obory Marketing Management a Logistics Management (což je obor, který studuji) ze ZIBATu, Campus Køge.

Celý zájezd trval dva týdny, během kterých jsme navštívili spoustu zajímavých míst.

V kostce:

Hlavním cílem tohoto study tripu bylo nahlédnutí do amerických společností a způsobu fungování. Celkem jsme byli ubytováni ve dvou městech, v Hollywoodu a v Orlandu. Celý zájezd byl zameřen zejména na “business” stránku věci. Pro nás, jako studenty oboru management, tedy velice zajímavá a cenná zkušenost. Na oficiálním programu byla i, mimo jiné, partnerská škola ZIBATu na Floridě – Valencia College.

Díky zapůjčeným vozidlům (vozidla a benzín platila škola) a spoustě volného času jsme měli mnoho příležitostí k tomu, abychom prozkoumali krásy Floridy. Vedle hlavního programu, stanoveného školou, jsme se tak mohli podívat do Universal Studios, Kennedy Space Center, souostroví Keys, nebo se proletět helikoptérou nad Orlandem. Hlavně náštěva parku ‚Wild Florida‘, je nezapomenutelným zážitkem. Tam jsme se na “vznášedle” projížděli po bažinách mezi aligátory ! !

Americký  ‚lifestyle‘

Mimo naše školní povinnosti jsme také okusili americký lifestyle na vlastní kůži. – Relax na Miami beach, zastávky ve všech různých “fast foodech”, sledování zápasu NBA, nebo užívání večera v místních klubech. Celý trip se stal pro všechny neskutečným zážitkem. Nejlepší na všem bylo množství volného času. I když jsme se zúčastnili všech ‚company visits‘, měli jsme spoustu prostoru na nákupy nebo na prosté užívání floridské atmosféry. – Slunce, moře a 30° si člověk prostě vychutná, po pár měsících v Dánsku :).

Krom jedné menší komplikace, která se během pár minut vyřešila (problém s rezervací na hotelu) hodnotím celý zájezd velice klaStudy trip - Floridadně. I když ubytování v Hollywoodu bylo poněkud “laciné”, ale za celkovou cenu zájezdu to nebylo nic hrozného. Naopak, nečekal bych tolik skvělých míst a takový “servis” za relativně nízkou cenu.

Po návratu nás čekal jen ‚report‘. Museli jsme sepsat naše dojmy a zkušenosti které jsme během zájezdu získali. Vzhledem k maximální spokojenosti všech zúčastněných to ale nebyl sebemenší problém. Jednalo se o první zájezd tohoto typu, ale vzhledem k vysoké spokojenosti a účasti to nebylo naposledy. Takže pokud uvažuješ o studiu nějakého program který nabízí Campus Køge, určitě se vyplatí do toho jít, můžeš se dostat dál, než bys čekal/a :)!

 

Pro Scandi,

Petr Jiránek

 

Pozn. Scand týmu – Pokud by sis rád/a početl/a také o ‚study tripu‘ do Číny, najdeš ho ZDE.

6 překážek, se kterými se při studiu v Dánsku můžete setkat

Překážky, se kterými se můžete při studiu v Dánsku potkat

Studium v Dánsku a obecně pobyt v zahraničí je krásná a velmi obohacující část života.

Každý, kdo někdy studoval v zahraničí, na to většinou vzpomíná jako na nejlepší období svého života. Někdy to ale může být těžké, obzvlášť v začátcích.

Takže, aby vše neznělo jen tak růžově, máme pro vás tento blogpost. Je založený na několikaletých zkušenostech, ve kterém se dozvíte s jakými obtížemi se student může setkat. A také jak k těmto překážkám co nejlépe přistupovat.

 

1. Spolupráceteamwork

Ať už je vzdělávací systém v Dánsku jakkoliv skvělý, vždy se může stát, že někteří vaši spolužáci budou více svobodomyslní či líní než vy. Obzvláště když všichni pocházejí z úplně jiných kultur a zemí. Tím pádem, když se najednou ocitnete v projektové skupině s nějakým takovým člověkem, může být náročné s ním spolupracovat a přimět ho k práci.

V takové situaci je ale vždy důležité neztrácet nervy a otevřeně nikomu nic nevyčítat, ani nekritizovat. Každý vám daleko raději vyhoví, když se ho slušně zeptáte nebo poprosíte, než když ho seřvete za to, že je líný povaleč. Pak se vám nepřizpůsobí už jen z principu a celý zbytek projektu se všem akorát znepříjemní.

Ve výsledku je to tak, že každý to má takové, jaké si to udělá. Budete muset udělat práci navíc za někoho, koho to nezajímá? Vy se toho více naučíte, budete vědět, že se dokážete spolehnout sami na sebe a přizpůsobit se situaci. Navíc u ústní zkoušky potom člověk, který na projektu nepracuje a nevynaloží žádné úsilí, nic moc nepředvede a zkoušející se nenechají jen tak obalamutit :-).

2. aktivita ve škole

aktivita

Ze začátků může být velikým nezvykem, když po vás ve škole budou požadovat, abyste byli aktivní. Učitelé chtějí aby studenti diskutovali, mluvili, vyjádřili nesouhlas, pokud mají na něco jiný názor – a dokáží si ho obhájit. To je úžasná výuková metoda, ale ze začátku to může být trošku zastrašující. V dánských školách se říká, že pokud na přednášce po 10 minutách stále mluví jen učitel, něco je špatně.

 Jelikož jsou třídy v Dánsku daleko menší (v AP programech standardně 30 lidí), je daleko těžší se “ztratit v davu.  Zašít se dozadu a být nenápadný není tedy tak jednoduché. Když jste najednou pryč z domova, díky nové nezvyklé svobodě nemusíte mít tak velkou motivaci se učit a chodit do školy. Takže se pak můžete ocitnout v situaci, kdy nic nestíháte a jste zavaleni prací. Proto je nejlepší, když se hned na začátku budete snažit nebýt s učivem příliš pozadu. Ale i kdybyste byli, každý profesor vám vždy se vším rád pomůže a vysvětlí. Díky malým třídám mají totiž v Dánsku studenti s učiteli velmi dobré a osobní vztahy. Často společně obědvají v polední pauze a nebo jdou v pátek na pivo ve Friday baru ve škole.

3. Finance a hledání brigády

práce

Je velmi důležité se připravit na vaši novou finanční volnost. Po opuštění rodičů budete muset hospodařit a vyjít s penězi sami. Přirozeně, peníze se utrácí a mizí jako nic. Zvlášť když jste v novém městě, obklopeni dalšími mladými lidmi a nejste zvyklí si vše kupovat a vařit sami.

Proto doporučuji si ze začátku peníze a útratu plánovat a vytvořit si rozpočet, podle kterého se budete řídit. Je také nutné se připravit na to, že vám hledání práce může zabrat více času, než byste očekávali. Když v září přijede spousta mezinárodních studentů, hodně z nich si bude hledat brigádu a konkurence je tím pádem veliká. Je možné, že budete mít štěstí a práci najdete hned po prvním týdnu hledání. Více pravděpodobné je ale to, že vám hledání zabere delší čas, třeba několik týdnů, někdy dokonce i měsíců. Takže je opravdu důležité být vytrvalý a trpělivý.

V našich manuálech máme vypsané tipy a triky, které vám hledání práce usnadní – jdou ale ruku v ruce s tím, že člověk prostě musí chtít a nenechat se odradit. Nicméně, když nakonec najdete práci a budete splňovat několik základních podmínek (jako je výše platu a počet odpracovaných hodin týdně), budete si moci zažádat o stipendium SU. A po jeho získání si nikdo nežije špatně.

4. Čeština?

čeština

Co by vás dále v Dánsku mohlo překvapit, je to, že kolem sebe možná uslyšíte více češtiny a slovenštiny než byste očekávali. Za poslední roky se do Dánska hlásí více a více studentů z České republiky a Slovenska. Je tedy dost možné, že ve třídě budete mít nějaké domorodé spolužáky.

Většina z vás nejspíš jede studovat do zahraničí s hlavním cílem poznání cizích kultur a národů, ale na druhou stranu nikdy není na škodu kolem sebe mít i nějaké krajany, kteří vždy budou nejlépe rozumět vašemu smýšlení. Možná si říkáte, že přeci jedete z ČR, abyste se Čechům vyhli, jenže dříve či později budete rádi za to, si s někým můžete popovídát v mateřské řeči. A nejvíce se to bude hodit, až budete hledat parťáka na koukání na hokej!

5. Jiná země, aneb hello culture shock!

kulturní šok

Další věc, která vás může potkat, je kulturní šok. Věci, které ve vás první týdny vyvolávaly nadšení se vám mohou zprotivit. Začne vám vadit, že všude kolem slyšíte dánštinu a vše je v cizím jazyce a celkově vás bude otravovat cokoliv, co je jiné než doma. Samozřejmě, že ne každý kulturní šok zažívá a velmi záleží na konkrétní situaci, ve které se člověk ocitl a jakými je obklopen lidmi.

Doporučuji se v těchto situacích neizolovat od ostatních a trávit většinu času potom sám a u televize…Všechno se mnohem lépe překonává, když se člověk obklopí fajn lidmi :). A v tomto prostřední je velice jednoduché jen říct, „hele, pojďme něco dělat.“ a hned budete mít partu lidí – všichni jsou totiž na stejné lodi a všichni si chtějí najít kamarády. Plus Dánové jsou také velice „outgoing“ a rádi vás někam přizvou.

 

6. Dánské počasídánské počasí

O Dánsku se často říká, že je to deštivá země a také to tak může působit. Oprava, Dánsko je deštivá země a opravdu to tak působí. Počasí se tam mění mnohem rychleji než v ČR, tak to může chvíli trvat, než si na to člověk zvykne. Není totiž vůbec neobvyklé, že se ráno lehce oblečete, protože je nádherně slunečno a bez mráčku. Ale po škole jdete domů v průtrži mračen.

Proto je určitě dobrý nápad si pořídit malý skládací deštník a vždy ho mít v batůžku. Nebo ještě lépe, speciální pláštěnku na kolo, ve které si můžete v pohodě odfrčet a přijet domů v suchém oblečení. 🙂 Na druhou stranu když prší, tak si můžete zajít se spolužáky do nějaké útulné kavárny a lépe se s nimi poznat. A nebo díky dešti budete mít více času na učení, když všichni budou zalezlí doma v suchu a teple.

Na závěř

Kde jinde, než v multikulturním prostředí v Dánsku se vám poštěstí si během večera popovídat s lidmi z Estonska, Číny, Španělska či Litvy? Při studiu v Dánsku se dostanete do úžasně multikulturního prostředí a díky tomu poznáte lidi z celého světa a jejich kultury. To je nejen skvělá zkušenost, ale být zvyklý na mezinárodní prostředí se vám rozhodně bude hodit i v jakémkoliv budoucím hledání práce.

Závěrem bych chtěl napsat, že ať už budou vaše zkušenosti, radosti či strasti v Dánsku jakékoliv, na toto životní období budete zaručeně vzpomínat jako na nejsilnější, a podle mě i nejlepší, léta vašeho života. A proto nikdy neztrácejte hlavu, vždy berte všechno s nadhledem a ke všemu přistupujte maximálně pozitivně :).

 

Pro Scandi,

Marek Spívala

Marek, Scandi tým

Přečtěte si náš článek pěti důvodů, proč se odhodlat ke studiu k zahraničí a zjistěte, že pozitiva rozhodně převahují na negativy.

DKK – Znáte dánskou měnu?

dánská měna

I přes to, že je Dánsko v Evropské unii, je jedním ze států, které nepřijaly Euro za svou měnu. Platí se zde korunami – stejně jako u nás v České republice.

Jedna dánská koruna, zvaná “krone”, je něco kolem 3,4 českých korun (pro aktuální kurz se vždy podívejte na www.xe.com). Oficiálním označením je “DKK”, ale v každodenním životě se setkáte spíše s tvarem “kr.”

Používanými bankovkami jsou 1000kr., 500kr, 100kr. a 50kr. A jak je to s drobnými? 1kr = 100 øre. Používané mince jsou 20kr., 10kr., 5kr., 2kr., 1kr. a 50 øre. V podstatě se vám časem nashromáždí veliká hromádka malých mincí, které moc nepoužijete…

dánská měna

 

Dánská mince se dá využít například i jako originální dárek pro štěstí kamarádům 🙂

 

Na první pohled vás určitě nižší mince zaujmou – upřostřed nich je totiž díra. A jako bonus pár srdíček. 🙂

Většinou se ale nesetkáte s tím, že by člověk nosil spoustu drobných po kapsách. Je to z toho důvodu, že na 90% míst se dá v Dánsku platit kartou, což je pro mnoho lidí pohodlnější a bezpečnější variantou. Máme zkušenosti s tím, že můžete kartou zaplatit bez problémů i menší sumy – dvě koruny v lékárně nebo deset korun v šatně. Pozor, určitě se nespoléhejte na to, že to jde úplně všude. –I když se i v mhd dá platit kartou, někdy zde může být problém se zahraničními platebními kartami. Pro jistotu si tedy připravte něco kolem 20kr drobných, když cestujete hromadnou dopravou, než budete mít dánský účet a kartu. 

A pokud budete kdykoliv potřebovat provést mezinárodní platbu s minimálními poplatky, můžete se podívat na naše tipy v tomto článku.

 

 

Scandi tým

Laďovy první chvíle v Dánsku (Zibat, Næstved)

Když jsem zhruba týden před finálním odjezdem do Dánska nemohl vygooglit jiné obrázky mého budoucího studijního města než St. Peders Church (natož školy), tak mně to poněkud znepokojilo. Věděl jsem toho mnoho a zároveň tak málo.

První momenty v Dánsku

Když jsem se však, o zmíněný týden později, na chvíli zastavil před tamním nádražím, dýchl na mně ten klid. Cítil jsem tu atmosféru menšího městečka a věděl jsem, že tady budu mít svůj prostor. S tím prostorem jsem si to hned ověřil, protože díky kamarádovu „orientačnímu smyslu“ a mým rozbitým kolečkům u kufru jsem si rovnou dal cca 4 km procházku po Næstvedu – s 23kg zavazadlem na rameni a v hasnoucí víře, že už snad míříme směrem na koleje. Kdyby nás tenkrát nezachránila jedna ochotná Dánka, tak bychom tam chodili dodnes.

Vše má svůj čas. A i já jsem se po chvíli s městem tak sžil, že jsem měl své trasy na běhání, různé cesty do školy, mé vlastní kolo, své místo na pláži, oblíbenou paní na recepci kolejí, místo na přemýšlení a na práci a vlastně mnohem více (kromě mých blízkých), než může takový človíček z České republiky v zahraničí potřebovat.

Škola a Commerce Management

Rád bych s vámi sdílel ještě pár informací o škole a mém oboru Commerce Management na škole ZIBAT. Jako je v Dánsku zvykem, učitelé jsou neformální, prostředí moderní a vyučovací metody velmi efektivní. Chodíte rádi do školy, prostoru pro seberealizaci je spousta, těšíte se na své mezinárodní spolužáky a oni se teší na vás. Nejste pod neustálým stresem a výsledků se přesto dosahuje. A na konec toho všeho pro vás ve škole uspořádají třeba koncert. Těžko se to popisuje, protože každý si to musí prožít sám.

 

Přeji všem příjemné zážitky, štěstí, spokojenost a úspěch!

 

Pro Scandi,

Laďa

(AP Commerce Management na ZIBATu v Næstved, Top-up Innovation and Entrepreneurship na EAL v Odense. Laďa se na chvíli také stal členem Scandi týmu a z veliké části se podílel na realizaci naší knížky – Jak se nezastavit u hranic! 🙂 )

Cestování po světě, díky spolužákům z Dánska

Mým životním snem je procestovat každou zemi na světě a poznat život v ní.

Takový sen má možná dost velké množství lidí. Stále víc a víc Čechů navíc opravdu dost často rodný kraj opouští a poznává nejen okolní země, ale i různé exotické kraje.

Dovolená s cestovní kanceláří je jedna z možností – člověk si odpočine, nemusí se o moc starat a má možnost na pár dní v roce „vypnout“. Osobně jezdím rád na jakoukoliv dovolenou, ale při cestách oceňuju i možnost poznání místních a cestování na vlastní pěst.

Chtěl bych vám proto popsat, jak jsem využil studia v Dánsku pro to, abych poznal cizí země trochu jinak a „zevnitř“. 🙂

ESTONSKO

estonsko

Během prvního ročníku studia Marketingu na BAAA jsem se seznámil s Antonem, spolužákem z Estonska. Nikoho z Pobaltí jsem dřív nepoznal. A mě, občas zvláštní, chování Estonců, obecně hodně bavilo – přesto, že moc neprojevují emoce a nemluví nahlas, mě uchvátil jejich smysl pro černý humor a pohostinnost. Když mě proto Anton o letních prázdninách pozval do Tallinnu na jeho oslavu narozenin, neváhal jsem a zabookoval letenku.

Po příjezdu mě moc mile překvapila celá země – na ulicích je čisto! Estonci si obecně potrpí na severský design a moje předsudky o postsovětské zemi se dost rychle rozplynuly. Druhý den mě Anton pozval k jeho rodičům na večeři a já byl celkem dost nervózní, protože mě předem upozornil, že anglicky mluví jen jeho devítiletý brácha a trochu i otec. Po příjezdu do jejich bytu navíc Anton pomalu otevíral dveře a jeho celá rodina držela u země rodinného rotvajlera, kterého otec choval jako obranářského psa. Po pár minutách se ale uklidnil i pes a celý večer proběhl ve skvělé atmosféře, kdy jsem mohl ochutnat tradiční zapékané brambory s masem, recept estonských Rusů.

estonsko

Po pár dnech se k nám v Tallinnu připojil i další kamarád Rauno. Ten nás autem odvezl na venkov, kde pro změnu žila jeho rodina. Estonský venkov byl skvělý, maximálně BIO a totálně liduprázdný. Hned po příjezdu nás pohostila Raunova máma, která nám připravila dva velké stoly jídla. A přestože nikdo z rodiny anglicky neuměl a já zase neuměl estonsky, chovali se se ke mě jako bych byl rodinný známý! Večer jsme navíc vyzkoušeli estonskou saunu, koupání v jezeře u domu a přírodní lázeň.

V Estonsku jsem strávil týden, ale díky kontaktům z Dánska jsem měl pocit, že jsem zemi poznal dost dobře. Rozhodně všem doporučuju!:)

MAĎARSKO

budapest

Další z mých spolužáků, Maďar Ferenc, absolvoval pracovní stáž v rámci studia Innovation and Entrepreneurship na BAAA, v Budapešti. Město jsem už předtím navštívil a moc se mi líbilo. Když mě proto pozval na pár dní, ihned jsem přijal. Po krátkém letu z Billundu (DK)  jsem se vydal autobusem do centra, kde jsem se s Ferencem sešel a on mě zavedl do bytu, který sdílel se svým kamarádem na předměstí. A kde mi na pár dní poskytli střechu nad hlavou.

Během pěti dní jsme stihli projít celé město, spousty barů, kaváren a restaurací a taky turecké lázně! Ferenc mě seznámil se svými kamarády nejen z Maďarska, ale také s Němci, Holanďany, Poláky i Dány, kteří s ním v Budapešti žili. Nakonec se mi dokonce podařilo sejít s kolegyní z Dánska, která byla shodou okolností ve městě. Ale i s bývalou spolužačkou, kterou jsem neviděl několik let – projížděla kolem mě autem na předměstí. V té chvíli jsem si uvědomil, že můj život už asi nikdy nebude stoprocentně inkognito, ať už jsem kde jsem…

KYPR

První měsíce života v Dánsku jsem trávil hodně s Dány. Přišlo mi to ideální pro integraci ve společnosti – koneckonců přijel jsem do Dánska, abych poznal místní život. Kulturní šok jsem tak prakticky vůbec nezažil a velkou zásluhu na tom má taky můj dánský kamarád Jonas. Studovali jsme spolu Marketing Management na BAAA a Jonas později pokračoval na top-up program International Sales. V rámci tohoto programu se dostal na Erasmus na Kypr, konkrétně do hlavního města Nicosie. Po pár týdnech už mi volal a ptal se, kdy přiletím. Když mi proto v červnu začaly prázdniny, chytil jsem letadlo z Kodaně a za pár hodin a po šíleném přestupu v Athénách přistál na Kypru.

Jonas bydlel v centru města, které není bůhvíjak přitažlivé, navíc ve vnitrozemí, druhý den jsme se proto rovnou vydali na túru po pobřeží spolu s jeho spolužáky z Německa. Krajina Kypru je nádherná a my jsme ušli 7 kilometrů v největším parnu až k utajené zátoce, kde jsem viděl moře tyrkysovější než v Karibiku a pláže bělejší, než kdekoli jinde. Cesta k zátoce byla dost náročná, ale koupání za to určitě stálo.

kyprV dalších dnech jsme projeli i zbytek řecké části ostrova, pronajali si buginu, skákali z útesů a proslavili 3 dny v Ayia Napa, nejznámějším kyperském centru nočního života. Za týden mi Jonas ukázal opravdu všechno důležité, co ostrov nabízí a já odlétal s vědomím, že jsem za pár dní viděl víc než většina turistů, které jsem potkal na letišti, kteří Kypr proleželi u hotelového bazénu.

Věřím, že je cestování nedílnou součástí vzdělání. Výhodou studia v mezinárodním prostředí je, že se vám naskytnou velké příležitosti k poznání cizích zemí po celém světě. Už jen proto stojí za zvážení podat přihlášku na zahraniční školu. 🙂

 

Pro Scandi,

Štěpán Procházka

Štěpán

 

Top důvody, proč dělat dobrovolníka na dánských festivalech

roskilde festival

Aneta: „V půlce června 2017 jsem se rozhodla zúčastnit se třídenního Northside festivalu, který se konal v Aarhusu – a to jako dobrovolník. Co mě k tomu vedlo a proč byste měli dobrovolničit na letních festivalech v Dánsku také vy?“

1. Vstup zdarma

vstup zdarma

Prvotním spouštěčem nápadu přihlásit se jako dobrovolník je určitě vstupné zdarma*. Festivaly v Dánsku nevyjdou zrovna na pár korun, takže člověk hledá způsoby, jak se na své oblíbené kapely podívat a nenechat za lístek půlku své výplaty. Já jsem odpracovala dvě osmihodinové směny v průběhu prvních dvou dní. Po páteční směně jsem šla na koncert dánské skupiny Lukas Graham a světového Iggyho Popa a něděli jsem si pak užila na plno. – Damien Rice, Jake Bugg, Flume, Beck a hodně piva… těch 16 hodin hlídání kontejnerů a sbírání odpadků s partou ostatních lidí za to stálo stoprocentně.

2. Noví lidé

noví lidé

„Staň se dobrovolníkem, poznáš spoustu skvělých lidí!“ – Hlásají nabídky na dobrovolničení všeho druhu. Já toto heslo určitě můžu potvrdit. Nejen, že jsem si užila zábavu s mými kamarády, ale seznámila jsem se s několika dalšími. Například se slečnou ze Španělska a klukem, co studuje ve Švédsku a pochází z LA. Skvěle jsme si pokecali u kontejnerů a povyprávěli si zajímavosti „ze světa“. Konverzace s cizinci mě vždycky motivují do dalšího cestování. Kontakty si určitě budu strážit jako oko v hlavě. 🙂

3. Dobrý pocit

dobrý pocit

Protože přispěji tomu, aby organizace celého festivalu běžela jako na drátkách. Někdy jsem až žasla, kolik odpadků zbylo po každém koncertu. Northside si zakládá na udržitelnosti a proto se během festivalu odpad třídí na 12 různých druhů. Občerstvení by mělo být organické a lokální, a jen zlomek lidí dorazí na festival autem. Být součástí festivalu s takovými hodnotami pro mě bylo přínosné a odnesla jsem si i pár poznatků. – Jako například fakt, že filtr od cigarety se rozkládá 5 let.

4. Zákulisí

zákulisí

Je hodně zajímavé proniknout do zákulisí tak obrovské události – a tím nemyslím do VIP lounge pro kapely, i když i to by určitě stálo za to. Pro mě osobně je velkým přínosem nahlídnout do toho, jak probíhá organizace tak velkého eventu a vyzkoušet si na vlastní kůži, kolik úsilí za tím vším stojí. Na co všechno si musí organizátoři dát pozor a kolik lidí se na takovém eventu vlastně podílí… Dobrovolníků bylo někdy až přebytek, kdyby se náhodou něco pokazilo. Práce jako taková byla proto celkem pohoda, takže si člověk mohl vždycky i na nějakou dobu odběhnout a užít si trochu té letní festivalové pohody například v lounge pro dobrovolníky. 🙂

 

A co vy, máte nějakou zkušenost s dobrovolnictvím?

 

Pro Scandi,

Aneta Petržílková

Aneta

*na některých festivalech je po dobrovolnících někdy požadován depozit, například 300dkk

Láká Tě možnost studia VŠ nebo SŠ v Dánsku?

Zůstaň v kontaktu a nepřijdeš o žádné novinky!



Jako dárek získáš PDF verzi naší knihy "Jak se nezastavit u hranic".