Studium v Dánsku

Jak jsem málem nestudoval v Dánsku!

Ahoj! Já se jmenuji Adam, jsem jedním z nejnovějších členů Scandi týmu a rád bych se s tebou podělil o svou cestu ke studiu v Dánsku! 🙂

Než jsem věděl…

Dánsko

Svoje studium jsem začal, asi stejně jako ostatní jedinci mého druhu, na pražské střední škole. Když jsem se rozhodoval kam půjdu studovat dál, neměl jsem ani tušení o možnosti studia v zahraničí. Můj původní plán byl takový, že po absolvování průmyslovky se budu hlásit na vysokou školu v ČR. Přihlášku jsem plánoval na dvě školy, takže jsem měl na výběr mezi Prahou a Hradcem Králové. Přesto jsem si nenechal ujít veletrh vysokých škol Gaudeamus v Praze, abych přece jen rozšířil svoje možnosti. Co kdyby náhodou :-).

Jak to začalo?

Nakonec zapracovala náhoda: u jednoho stánku na veletrhu jsem byl osloven Luckou ze Scandinavian study s tím, jestli jsem už někdy přemýšlel o studiu v zahraničí. Moje odpověď byla jasná: „Ne, protože je to moc drahý“ ! Po několika minutách našeho rozhovoru jsem zjistil, že i já bych mohl v Dánsku studovat a že to není tak nákladné, jak jsem si myslel. Nakonec jsme si vyměnili kontakt a já odcházel domů s tím, že se klidně můžu rozhodnout mezi dánskou nebo českou školou.

Od té doby jsem nepřemýšlel nad ničím jiným, než jestli mám do Dánska odjet a nebo zůstat tam kde to znám. Bylo to jako z amerického filmu, kde má hlavní hrdina na jednom rameni ďábla, který říká: „Je to daleko, budeš tam sám, nezvládneš to finančně, ta škola bude moc těžká a ještě všechno bude v angličtině“. A na druhém rameni anděla, co říká: „Uvidíš kousek světa, naučíš se jazyk, běž to aspoň zkusit, tady to znáš, tam poznáš nové lidi, třeba je právě tohle šance tvého života!“. A tak jsem se zajímal o tu severskou zemi víc a víc. Chtěl jsem vědět prostě všechno. Dokonce jsem si domluvil konzultaci ve Scandi, abych se dozvěděl víc a pak jsem udelal to finální rozhodnutí: JÁ PROSTĚ MUSÍM JÍT STUDOVAT JEDINĚ DO DÁNSKA!

První dojmy…

 

Po veškeré administrativě, kterou za mě ve Scandi vyřídili, mě držel od vikingů jen poslední krok a to bylo sbalit si svých pár švestek a vyrazit. Nejdřív mi to přišlo podobné jako když jsem odjížděl na dětský tábor, haha. Spousta obav, ale zároveň očekávání co mě tam čeká. Hned jak jsem překročil hranice s Dánskem, nalepil jsem se na okno autobusu a vážně jsem hltal všechno co jsem viděl. Bylo to dost jiné než v Čechách. Mezi prvními poznatky z ‚Denmárku‘ byly třeba semafory. Dánům asi prostě nestačí jen jeden, oni mají dva semafory pro každý pruh a to dokonce i pro cyklisty. Nebo mě třeba zajímalo, kde tam bude nějaký Tesco nebo Kaufland, protože od hranic jsem potkal zatím jenom zvláštní názvy obchodů jako je Rema1000 nebo Netto. A pak jsem viděl lidi na kole, v dešti a říkal jsem si: „Venku leje jako z konve tak proč ty lidi sakra jezdí na kole?“. Když jsem konečně dorazil do Esbjergu, tak hned po ubytování přes Airbnb, jsem šel poznávat Esbjerg. 

Esbjerg

Všechno nové!

Bývá fajn nové město procházet s někým a vzájemně vše sdílet. Jenže s kým jsem měl jít poznávat když jsem tam nikoho neznal?! Po chvilce brouzdání na facebooku skrz skupiny jsem narazil na Dominika, s kterým jsem si domluvil sraz hned za hodinu. A vyrazili jsme. Byl to fajn kámoš a hodně jsme si rozuměli, takže jsme se nakonec dohodli, že budeme spolu i bydlet. Přece jen bylo fajn podělit se i o náklady na bydlení, poznatky ze školy atd., a tím začal náš studentský život!

Než začala škola tak jsem se ještě seznámil s Eliškou. Od té jsem se dozvěděl, ze bude studovat stejný obor jako já, takze další posila do naší české party.

Hned první den ve škole byl pro mě ohromující! Čekal jsem velké posluchárny a sto studentů v jedné třídě, ale nebylo to tak. Byl jsem byl opravdu překvapen, že nás bylo ve třídě třicet. Celá třída byla složená z lidí všech možných národností, spolužáci byli třeba z Nepálu, Litvy, Islandu, Chorvatska, nebo dokonce Číny. Asi po třech týdnech jsem se v Dánsku seznámil i s mou současnou přítelkyní Cloé, která je pro změnu z Francie. 

Na závěr…

Esbjerg

V Dánsku jsem se setkal se spoustou věcí nebo situací, které mi kamarádi z Čech nemůžou uvěřit. Jednou z nich je story, kdy nám Johny (náš lektor) přinesl všem snídani (koblihy), abychom se před přednáškou nasnídali. Nebo také když jsme se Sigurdem (taky lektor) seděli ve školním baru u piva a řešili možnosti businessu v dnešním světě. Z jídla jsem si v Dánsku dost oblíbil remuládu, jde o takovou relativně sladší tatarku, kterou dnes můžu jíst snad ke každému jídlu. Dánsko mě oslovilo více než jsem čekal a po stáži se na sto procent vracím zpět. MÁM TO TAM FAKT RÁD A JE MI TAM DOBŘE.

Když to dal Adam, kluk z Mělníka, co si teď na maximum užívá student life, neexistuje jediný důvod, proč bys to zrovna ty nemohl/a zvládnout také! 🙂

Za Scandi tým,

Adam Orság

Student na Business Academy of SouthWest v Esbjergu