Učitelé se v Dánsku mají velice dobře a kariéra v pedagogice je zde prestižní záležitostí, podobně, jako tomu v jiných zemích může být u medicíny nebo práva. Nemá to být plán B a nejdůležitějším faktorem v přijímacím procesu na pedagogické obory je zájem o obor. Je jen jediná škola v celé zemi, která nabízí bakalářský obor International Teaching v angličtině, škola Absalon v městečku Vordingborg nedaleko Kodaně, a my jsme vyzpovídali Aničku, která za sebou brzy bude mít svůj první semestr (v lednu 2023).
Věříme, že Anička může inspirovat váš, které zajímá budoucnost v učitelství v mezinárodním kontextu a možná váháte, zda je Dánsko tím pravým místem k rozjezdu…
Proč jsi se rozhodla pro studium v Dánsku a jak se ti tam líbí?
Poslední 2 roky střední školy studovala v Anglii a po návratu jsem nejen měla spoustu problémů s uznáním maturity z Anglie, ale obecně mi český školský systém přestal vyhovovat, rozhodla jsem se tedy pátrat po jiných možnostech. Pro studium v Dánsku jsem se rozhodla proto, že máme možnost vyjet na několik praxí do zahraničí a i titul je uznáván mezinárodně. Výhodou je také to, že je studium v Dánsku zdarma. Pracujícím zahraničním studentům se tu za to, že studují a při tom i pracují dokonce platí. Dále se mi líbilo, že nemusím život na vysoké trávit v knihách, a místo toho se učím, jak vědomosti a teorie využít v reálném životě.
Proč obor International Teaching? Máš představu o plánech do budoucna?
Původně jsem chtěla studovat psychologii. V ČR jsem se ale na žádnou vysokou nedostala, a tak jsem rok studovala na pedagogické vyšší odborné škole, kde jsem zjistila, že by se mi vlastně učitelství líbilo. Jak jsem již řekla, český školský systém se mi ale nelíbí a učit bych tam nechtěla. Když jsem našla obor International Teaching Education, hodně mě nadchlo, že s tímto titulem bych mohla učit víceméně všude. Otevře mi to dveře.
Plány do budoucna zatím moc nemám, jen vím, že se v blízké budoucnosti zpět do Česka nechystám. Byl by to velký krok zpět. Nevím, jestli zůstanu v Dánsku, nebo jestli pojedu někam jinam. Myslím, že na to mám ještě dost času, a že s ITE diplomem najdu práci vždycky.
Spoustu lidí napadne, že na “peďák” se chodí jen když nevíš, co jiného – pozoruješ v tomto v Dánsku jiný přístup?
Určitě jo. V naší škole je jedna mezinárodní třída, a pak další čtyři třídy, kam chodí Dánové a jsou rozděleny podle předmětů (jako matika, jazyky….). V těchto třídách je půlka studentů mladých lidí, kteří opravdu chtějí učit, a tu druhou půlku tvoří starší studenti, kteří zjistili, že je nebaví to, co dělali a začali znovu. Shrnula bych to tak, že všichni, co jsem tu zatím potkala, opravdu chtějí učitelé být.
Co spolužáci? Byla náročné skamarádit se s lidmi z cizích zemí a ještě ke všemu fungovat převážně v angličtině? Jaké je národnostní složení tvé třídy?
Spolužáci jsou skvělí. Nebylo vůbec těžké se tu skamarádit. První týden v září jsme měli tzv. Introweek. První den jsem bylo opravdu hodně nervózní, že si tu nikoho nenajdu. Když jsem ten den ale odcházela, věděla jsem, že už teď mám spoustu kamarádů. Myslím, že to je tím, že nikdo z nás není Dán, všichni jsme daleko od domova, a tím pádem jsme všichni na stejné lodi. A to nás hodně spojuje. Všem se nám stýská, a tak potřebujeme někoho k sobě. A kdo vám víc rozumí než člověk ve stejné situaci? 🙂
Ve třídě jsme dvě Češky a máme jen jednu Dánku, která ale žila skoro celý život v Americe, a tak se za Dánku ani sama neoznačuje. Potom máme dvě polo-Dánky, které ale žily celý život jinde. Ale máme spoustu Španělů, tři lidi z Rumunska, po dvou ze Slovenska, z Nepálu, z Indie, z Polska a z Bulharska. No a pak také máme spolužačku z Nového Zélandu, z Irska nebo z Maroka.
Měla jsi díky předešlému studiu v Anglii náskok v přizpůsobení se studiu v angličtině oproti spolužákům a nebo jste víceméně vyrovaní?
Rozhodně mám to plus, že už vím, co mi vyhovuje. Také umím psát academic papers a znám hodně anglických pojmů k tématu. Z toho má drtivá většina třídy velké obavy. Jinak asi moc rozdílů není.
Vzdělávací systém v Dánsku má skvělou reputaci – je něco, co už můžeš říct, že ti vyhovuje a něco, co naopak ne?
Vyhovuje mi, že se od samého začátku učíme, jak teorie aplikovat. Zatímco v ČR to funguje spíš tak, že teorie znáte, ale nevíte, jak je použít. Nemusíme sedět hodiny v knížkách, to je taky super.
Jediné, s čím mám zatím trošku problém, je přizpůsobení se study groups. Vzhledem k tomu, že nikdo z naší třídy na to není zvyklý a moc zatím nevíme, jak to funguje, je to někdy trochu boj. Na druhou stranu je to ale super v tom, že máme spoustu různých názorů a perspektiv.
Jak vypadá tvůj typický týden ve škole?
V naší škole to je tak, že první blok je od 8:30 to 11:45 a druhý blok od 12:30 do 15:45. Většinou ale začínáme v 8:45 a končíme kolem 15:30, podle učitelů. Zhruba každých 45 minut máme 15 minutovou přestávku. V pondělí máme ranní blok a odpoledne academic workshop, v úterý praxe v místních základních školách, ve středu a ve čtvrtek jsme ve škole celý den a pátek jen dopoledne. Někdy je to docela náročné a jsem opravdu unavená, ale jinak mi to opravdu vyhovuje.
Jaké máš předměty a je nějaký, co patří mezi tvé nejoblíbenější?
V tomto semestru máme předměty: pupils learning; general education; Danish language; English; a general teaching competence. Asi nejvíc se mi líbí pupils learning, protože je tam toho hodně z psychologie. Ale nejzajímavější je pro mě ale asi angličtina, protože tu budu jako mezinárodní učitel potřebovat nejvíc a učíme se toho opravdu hodně o tom, jak angličtinu učit.
Je něco, na co se v rámci studia do budoucna těšíš?
Hodně se těším na Teaching Experience (TE) v zahraničí. Můžeme jet prakticky kamkoliv, ale pokud se vydáme do některé z evropských zemí, dostaneme příspěvek od Erasmu. Od školy je určeno, že TE musím mít minimálně 6 týdnů, ale abych měla nárok na Erasmus, musím odjet na 3 měsíce. Na první Teaching Experience bych asi chtěla jako první na Island. A na to se opravdu hooodně těším.
Žiješ v poměrně malém městě – jak se ti tam líbí?
Vordingborg miluju! Je to tady skvělé v tom, že je to malé a klidné město, ale zároveň je tu úplně všechno. Spousta obchodů, kaváren, posiloven i kino. Zároveň je super to, že do Kodaně to trvá vlakem hodinu a vlaky jezdí přímo od školy každou chvíli. Co se týče koníčků, tak ve škole je spoustu klubů, ke kterým se kdokoliv může připojit a já osobně zatím využívám jen školní gym.
Bydlení – shánění bydlení v této lokalitě je jako adrenalinový sport a ani tebe to neprovázelo bez nervů. Jak tedy bydlíš?
Adrenalinový sport – to jsi vystihla naprosto přesně. Až do dne před odjezdem jsem ani nevěděla, kde budu bydlet. Nakonec to ale dopadlo, jak nejlépe mohlo. Bydlím na hlavní ulici, přímo u Goose Tower, asi 10 minut chůze do školy. Bydlím v ohromném sdíleném bytě s dalšími třemi lidmi – současně s jednou Češkou, jedním Čechem a jedním Dáno-Američanem. A je to pravdu skvělý. Vzhledem k tomu, že mě do Dánska vezli naši autem (což mimochodem opravdu doporučuji), tak jsme všechen nábytek – postel, židli, křeslo a šuplíky – vezli z Česka. Všem, co se na vysokou do Dánska chystají doporučuji se zapsat na všechny čekací listy co nejdřív, i když ještě neví, jestli opravdu pojedou.
V Dánsku, nebo minimálně tady, to totiž je tak, že pokud odpovíš na inzerát v AJ, většinou si to inzerce jen přečte a neodpoví. Ale žádný strach, bydlení na začátek každý najde. Buď Airbnb, nebo u někoho doma.
Spousta studentů může mít obavy ze shánění práce – Jak jsi se do toho pustila ty a není problém, že zatím nemluvíš dánsky?
Práci mám, a ano, měla jsem opravdu velký strach, že si žádnou nenajdu. Hned druhý týden školy (září 2022) jsem vytiskla CVčka a obešla celou ulici. Doslova všude jsem jedno nebo dvě nechala. Tohle jsem udělala v pondělí, a v pátek mi volal majitel kavárny, která je přes ulici od našeho bytu, že můžu přijít. A tak tam teď pracuji a už mám i po první výplatě (říjen 2022). S dánštinou problém není vůbec. Můj boss mi vždycky řekne objednávku dánsky a když nerozumím, tak anglicky. Když beru objednávky, zeptám se, jestli nevadí, že budu mluvit anglicky. Zatím jsem neměla jediný problém, protože v Dánsku mluví anglicky opravdu všichni.
Dánštinu se ale učíš – jak ti to jde?
Dánštinu máme jako předmět ve škole jednou týdně. No, je to zajímavé. Super je, že spousta slov je podobná němčině a angličtině. Řekla bych, že nejtěžší je výslovnost. Každé písmeno se totiž čtě jinak v různých případech. Ale docela rozumím, takže když chytnu jedno slovo, dokážu nějak odvodit, o co se jedná. Spousta Dánů nám řekla, že si myslí, že po roce dánštiny budeme mluvit docela obstojně. Kluci z práce si ze mě dělají legraci, že tenhle potato language jsem dostala za trest. Haha.
Jak zvládáš skloubit školu, práci, dánštinu a další aktivity dohromady?
Zatím toho do školy naštěstí nemusím dělat tolik, že by mi z toho šla hlava kolem. Do práce chodím třikrát týdně, od 18:00 do 22:00 a to taky není tak hrozné. Jediné, kdy si připadám, že se zblázním je, když pracuji ve středu po dánštině, nebo ve čtvrtek po angličtině. Jinak je to ale celkem v klidu. To musím zaklepat.
Čekají tě v blízké době nějaké zkoušky? A jak se těšíš na vánoční prázdniny?
Zatím mě čeká jen jedna zkouška, nyní na podzim a je to víceméně jen o napsání malého projektu v angličtině. Další zkoušky nás čekají až na konci druhého semestru a bude to většinou formou psané seminární práce a ústní obhajoby s prezentací. Mám z toho lehké obavy, ale to asi kvůli tomu, že je to jinak než jsem byla do teď zvyklá z ČR a bude to poprvé.
Vánoční prázdniny moc dlouhé nebudou – poslední den školy máme 21.12. a 6.1. už musíme být zpět. Já jedu kvůli práci domů až 23.12. a vracím se 5.1., opět kvůli práci.
Je něco, co jsi musela díky této zkušenosti překonat? Pozoruješ nějaké změny na tom, jak se k věcem stavíš, jak se chováš a jak přemýšlíš?
Začala jsem se víc starat sama o sebe. Jsem hodně empatický a starostlivý člověk a vždycky jsem se víc snažila pomoct ostatním, než abych se starala sama o sebe – i když jsem měla svých problémů dost. To se docela změnilo a naučila jsem se říkat NE.
Jinak každý den překonávám stýskání po rodině. Někdy bych si nejraději koupila letenku a jela na pár dní domů. Jinak ale musím říct, že jsem opravdu spokojená. Každý den nebo obden si zavolám s mamkou nebo se ségrou. Jednou za pár dní s kamarádkami nebo s babičkami. A je zase dobře. Čas tu utíká opravdu rychle.
Jaký je ten nejlepší nebo nejpřekvapivější zážitek, který zatím z Dánska máš?
Nejvíc mě asi překvapuje to, jak jsou Dánové hodní a ochotní pomoct. Doposud nejkrásnější zážitek je ten, že když jsme jely s kamarádkami do Kodaně, já si uvědomila, že to jsou opravdu holky, na který se můžu spolehnout a se kterými tu pro sebe jsme ať se děje cokoliv. Myslím si ale, že ty nejkrásnější chvíle teprve přijdou.
Co bys vzkázala váhajícícím zájemcům o studium v Dánsku a obecně o život v zahraničí?
JDĚTE DO TOHO. Zkusit se má všechno. Kdyby vám to tu nevyhovovalo, kdykoliv můžete odjet zpátky domů. Já sama jsem se rozhodla až v květnu, kdy už bylo po oficiálním termínu ukončení podávání přihlášek a jsem za to moc ráda. Tím pádem jsem ani neměla čas o tom přemýšlet. Myslím, že pokud nad tím začnete je malinko uvažovat, je to znamení, že byste do toho měli jít. Není lepší zkušenost než vyjet za hranice.
Celý Scandi tým děkuje za super rozhovor!
Neváhejte kouknout na Aničky Instagram a sledovat, jak se jí žije a studuje v Dánsku. Myslíš, že je studium v zahraničí nebo i tento konkrétní obor to pravé pro tebe? Spoj se s námi a prodiskutujeme tvé možnosti.