Dánská realita = chodím do školy a vydělávám přes 30 000 Kč měsíčně

Studovat na vysoké škole má spoustu výhod. Člověk ještě nemá větší povinnosti, je odpovědný sám za sebe, ale zároveň už si může užívat dospělosti. Většina studentů vnímá určitě pozitivně, že se po odstěhování od rodičů může svévolně rozhodovat o mnoha věcech (konec otázkám typu: „Kde jsi byl/a, s kým, proč a co jste dělali?“) a pokud bude student i pracovat, tak je finanční nezávislost také hodně osvobozující.

Ano, dánská realita je taková, že pokud student pracuje minimálně 10 hodin týdně, tak ke svému platu dostane každý měsíc takzvaný SU grant. Tento grant je zhruba 15 000 Kč čistého měsíčně a spolu s výplatou z brigády se měsíční příjem přehoupne přes 30 000 Kč.

Není tedy výjimkou, že studenti během studia jezdí na výlety do celého světa, finančně se o sebe dokáží postarat, dokáží ušetřit a ještě během toho studují, aby se stali profesionály ve svém oboru.

Jak ale anglické slovní spojení praví, nic není jen ‚rainbows and butterflies‘. Zkouškové období je asi největší nevýhodou v životě vysokoškoláků. Ať už vás studium opravdu baví a svým oborem žijete a nebo jste na škole jen kvůli rodičům a jen samotné slovo škola vám nahání hrůzu, jsou zkoušky vždy minimálně stresující a často i nepříjemné.

Běžného českého studenta obvykle zláká dánský školní systém tím, že je více neformální a soutředí seRozdílné studium v Dánsku/uncategorized na znalosti, které jsou v praxi využitelné. Školy nepožadují, aby se studenti učili definice či vzorce nazpaměť (v čase mých studií na Business Academy Aarhus se dávaly dokonce minusové body, když student zpaměti přednesl definici a nebyl ji schopný použít – to se víc vyplatilo mlčet). Může to znít jako rajská hudba, protože mnoho lidí si pod tím představí, že občas přijde do školy a má splněno. Opak je ale může být pravdou.

Důležitější než to, na co se školy v Dánsku nezaměřují, je to, na co se zaměřují. Důraz se klade na schopnost porozumění a interpretaci látky (uvézt z hlavy praktické příklady), práce s psaným textem, kreativitu a inovaci a v neposlední řadě schopnost dávat témata do souvislostí mezi sebou.
Všechny tyto aspekty vyžadují praxi a postupné učení. Některé školy v Česku mají ale problém tohle své studenty naučit – příkladem budiž slabé výsledky studentů u státních maturit.

Nezbývá než doufat, že se systém středoškolského vzdělávání časem v Česku zlepší, do té doby ale může být pro čerstvé absolventy začátek studia v Dánsku dost náročný a matoucí. I já jsem měl ze začátku s projekty na Business Academy Aarhus trochu problém – výsledky nebyly takové, jak bych čekal, i když jsem se pravidelně připravoval a denně četl desítky stran učebnic.
Rozdílné studium v Dánsku/uncategorized Jako velkou výhodu jsem ale bral to, že se třetina naší třídy skládala z Dánů. Ti tou dobou už měli řadu projektů za sebou ze středních a věděli, co se od nás očekává. Vždy když se tak formovaly týmy na pravidelné projekty, snažil jsem se zapojit do skupiny, kde byl alespoň jeden Dán. Během pár měsíců jsem tak zjistil jak na to a práce byla o dost snazší. 🙂

Studium v zahraničí může být náročné už jen díky tomu, že výuka probíhá v cizím jazyce. Je potřeba vynaložit extra usilí, které by doma v Česku normálně odpadlo. Pokud se vám to ale podaří, bude Váš studentský život a jeho pozitiva ještě pestřejší, naučíte se něco využitelného a ani samotná zkoušková období už nebudou tak útrpná. Koneckonců program na Business Academy Aarhus jsem končil s jedničkou (což je v Dánsku známka 12) 🙂

 

Štěpán Procházka

Rozdílné studium v Dánsku/uncategorized