Nezaradené

Studium v Dánsku = nemusím se učit a vydělávám přes 30 000 Kč měsíčně. Jak je to ale v realitě?

Studovat na vysoké škole má spoustu výhod. Člověk ještě nemá větší povinnosti, je odpovědný sám za sebe, ale zároveň už si může užívat dospělosti.

Většina studentů vnímá určitě pozitivně, že se po odstěhování od rodičů může svévolně rozhodovat o mnoha věcech (konec otázkám typu: „Kde jsi byl, s kým, proč a co jste dělali?“). A pokud bude student i pracovat, tak je finanční nezávislost také hodně osvobozující. 

Jak ale anglický idom praví, nic není jen rainbows and butterflies…

SU Grant

Ano, dánská realita je taková, že pokud student pracuje minimálně 11 hodin týdně, tak ke svému platu dostane každý měsíc takzvaný SU grant. Tento grant je zhruba 15 000 Kč čistého měsíčně a spolu s výplatou z brigády se měsíční příjem přehoupne přes 30 000 Kč.

Není tedy výjimkou, že studenti během studia jezdí na výlety do celého světa, finančně se o sebe dokáží postarat, dokáží ušetřit a ještě během toho studují.

Získání SU grantu ale není automatické a musí se splnit určité podmínky – viz. odkaz výše.

Školní systém

Běžného českého studenta obvykle zláká dánský školní systém tím, že je více neformální a soutředí se na znalosti, které jsou v praxi využitelné. Školy nepožadují, aby se studenti učili definice či vzorce nazpaměť (v čase mých studií na Business Academy Aarhus se dávaly dokonce mínusové body, když student zpaměti přednesl definici a nebyl ji schopný použít. – To se víc vyplatilo mlčet). Může to znít jako rajská hudba, protože mnoho lidí si pod tím představí, že občas přijde do školy a má splněno. Opak je ale pravdou.

Důležitější než to, na co se školy v Dánsku nezaměřují, je to, na co se zaměřují. Důraz se klade na schopnost porozumění a interpretaci látky. Jako umět uvést z hlavy praktické příklady, práce s psaným textem, kreativitu a inovaci a v neposlední řadě schopnost dávat témata do souvislostí mezi sebou.
Všechny tyto aspekty vyžadují praxi a postupné učení. Některé školy v ČR mají ale problém tohle své studenty naučit – příkladem budiž slabé výsledky studentů u státních maturit. Díky tomu může být pro čerstvé absolventy českých středních škol začátek studia v Dánsku náročný a matoucí.

Jak probíhaly začátky u mě?

I já jsem měl ze začátku s projekty na Business Academy Aarhus trochu problém. – Výsledky nebyly takové, jak bych čekal i když jsem se pravidelně připravoval a denně četl desítky stran učebnic.

Jako velkou výhodu jsem ale bral to, že se třetina naší třídy skládala z Dánů. Ti tou dobou už měli řadu projektů za sebou ze středních a věděli, co se od nás očekává. Vždy když se tak formovaly týmy na pravidelné projekty, snažil jsem se zapojit do skupiny, kde byl alespoň jeden Dán. Během pár měsíců jsem tak zjistil jak na to a práce byla o dost snazší. 🙂

Studium v zahraničí může být náročné už jen díky tomu, že výuka probíhá v cizím jazyce. Je potřeba vynaložit extra usilí, které by doma v Česku normálně odpadlo. Pokud se vám to ale podaří, bude váš studentský život a jeho pozitiva ještě pestřejší. Naučíte se něco využitelného a ani samotná zkoušková období už nebudou tak útrpná. Koneckonců program na BAAA jsem končil s jedničkou. (Což je v Dánsku známka 12) 🙂

 

Pro Scandi,

Štěpán Procházka

Štěpán Procházka
Zajímá vás, jak v Dánsku probíhají zkoušky? Přečtěte si, co nám o tom pověděli studenti několika dánských škol – TADY.

Study Trip – Florida

Petr: V dubnu letošního roku jsme se vydali na studijní zájezd na Floridu. Tento výlet byl určen zejména pro obory Marketing Management a Logistics Management, což je obor, který studuji, ze ZIBATu (nový název školy: Zealand), Campus Køge.

Celý zájezd trval dva týdny, během kterých jsme navštívili spoustu zajímavých míst.

V kostce:

Hlavním cílem tohoto study tripu bylo nahlédnutí do amerických společností a způsobu fungování. Celkem jsme byli ubytováni ve dvou městech, v Hollywoodu a v Orlandu. Celý zájezd byl zameřen zejména na “business” stránku věci. Pro nás, jako studenty oboru management, tedy velice zajímavá a cenná zkušenost. Na oficiálním programu byla i partnerská škola ZIBATu na Floridě – Valencia College.

Díky zapůjčeným vozidlům (vozidla a benzín platila škola) a spoustě volného času jsme měli mnoho příležitostí k tomu, abychom prozkoumali krásy Floridy. Vedle hlavního programu, stanoveného školou, jsme se tak mohli podívat do Universal Studios, Kennedy Space Center, souostroví Keys, nebo se proletět helikoptérou nad Orlandem. Hlavně náštěva parku Wild Florida je nezapomenutelným zážitkem. Tam jsme se na “vznášedle” projížděli po bažinách mezi aligátory!!

Americký  lifestyle

Mimo naše školní povinnosti jsme také okusili americký lifestyle na vlastní kůži. Relax na Miami beach, zastávky ve všech různých fast foodech, sledování zápasu NBA, nebo užívání večera v místních klubech. Celý trip se stal pro všechny neskutečným zážitkem. Nejlepší na všem bylo množství volného času. I když jsme se zúčastnili všech company visits, měli jsme spoustu prostoru na nákupy nebo na prosté užívání floridské atmosféry. – Slunce, moře a 30° si člověk prostě vychutná, po pár měsících v Dánsku :).

Krom jedné menší komplikace, která se během pár minut vyřešila (problém s rezervací na hotelu) hodnotím celý zájezd velice klaStudy trip - Floridadně. I když ubytování v Hollywoodu bylo poněkud laciné, ale za celkovou cenu zájezdu to nebylo nic hrozného. Naopak, nečekal bych tolik skvělých míst a takový servis za relativně nízkou cenu.

Po návratu nás čekal jen report. Museli jsme sepsat naše dojmy a zkušenosti které jsme během zájezdu získali. Vzhledem k maximální spokojenosti všech zúčastněných to ale nebyl sebemenší problém. Jednalo se o první zájezd tohoto typu, ale vzhledem k vysoké spokojenosti a účasti to nebylo naposledy. Takže pokud uvažuješ o studiu nějakého program který nabízí Campus Køge, určitě se vyplatí do toho jít, můžeš se dostat dál, než bys čekal/a :)!

 

Pro Scandi,

Petr Jiránek

 

Pozn. Scand týmu – Pokud byste si rádi početli také o study tripu do Číny, najdete ho ZDE.

6 překážek, se kterými se při studiu v Dánsku můžete setkat

Studium v Dánsku a obecně pobyt v zahraničí je krásná a velmi obohacující životní zkušenost.

Každý, kdo někdy studoval v zahraničí na to většinou vzpomíná jako na nejlepší období svého života. Někdy to ale může být těžké, obzvlášť v začátcích.

Takže, aby vše neznělo jen tak růžově, máme pro vás tento blogpost, ve kterém se dozvíte s jakými obtížemi se student může setkat a také jak k těmto překážkám co nejlépe přistupovat.

1. Spolupráce

Ať už je vzdělávací systém v Dánsku jakkoliv skvělý, vždy se může stát, že někteří vaši spolužáci budou více svobodomyslní než vy. Obzvláště když všichni možná pocházejí z úplně jiných kultur a zemí, kde to zkrátka chodí jinak, než jste zvyklí. Tím pádem, když se najednou ocitnete v projektové skupině s nějakým takovým člověkem, může být náročné s ním spolupracovat a přimět ho k práci.

V takové situaci je ale vždy důležité neztrácet nervy a otevřeně nikomu nic nevyčítat, ani je nekritizovat. Každý vám daleko raději vyhoví, když se ho slušně zeptáte nebo poprosíte, než když ho seřvete za to, že je líný povaleč. Pak se vám nepřizpůsobí už jen z principu a celý zbytek projektu se všem akorát znepříjemní.

Ve výsledku je to tak, že každý to má takové, jaké si to udělá. Budete muset udělat práci navíc za někoho, koho to nezajímá? Vy se toho více naučíte, budete vědět, že se dokážete spolehnout sami na sebe a přizpůsobit se situaci. Navíc u ústní zkoušky potom člověk, který na projektu nepracuje a nevynaloží žádné úsilí nic moc nepředvede. Zkoušející se nenechají jen tak obalamutit a jasně poznají, kdo odvedl nejvíce práce a kdo se jen „veze“.

2. aktivita ve škole

Ze začátků může být velikým nezvykem, když po vás ve škole budou požadovat, abyste byli aktivní. Učitelé chtějí aby studenti diskutovali, mluvili a vyjádřili nesouhlas, pokud mají na něco jiný názor – a dokáží si ho obhájit. To je úžasná výuková metoda, ale ze začátku to může být trošku zastrašující. V dánských školách se říká, že pokud na přednášce po 10 minutách stále mluví jen učitel, něco je špatně.

 Jelikož jsou třídy v Dánsku daleko menší (v AP programech standardně 30 lidí), je daleko těžší se “ztratit v davu“, zašít se dozadu a být nenápadný není tedy tak jednoduché. Navíc o to většina studentů ani nestojí, aktivita v hodině se vyplatí i mimo školu – když si vás učitelé zapamatují, možná dostanete práci jako asistent při různých výzkumech/průzkumech a nebo vás doporučí na stáž v místních firmách, o které můžete stát.

Když jste najednou pryč z domova, díky nové nezvyklé svobodě nemusíte mít tak velkou motivaci se učit a chodit do školy, takže se pak můžete ocitnout v situaci, kdy nic nestíháte a jste zavaleni prací. Proto je nejlepší, když se hned na začátku budete snažit nebýt s učivem příliš pozadu a nebo se naučit dělat věci „last minute“ tak, aby vám to ve výsledku neuškodilo. Ale i kdybyste byli pozadu, téměř každý profesor vám vždy se vším rád pomůže a vysvětlí, díky malým třídám mají totiž v Dánsku studenti s učiteli velmi dobré a osobní vztahy. Často společně obědvají v polední pauze a nebo jdou v pátek na pivo ve Friday baru ve škole.

3. Finance a hledání brigády

Je velmi důležité se připravit na vaši novou finanční volnost. Po opuštění rodičů budete muset hospodařit a vyjít s penězi sami. Přirozeně, peníze se utrácí a mizí jako nic, zvlášť když jste v novém městě, obklopeni dalšími mladými lidmi a nejste zvyklí si vše kupovat a vařit sami.

Proto doporučuji si ze začátku peníze a útratu plánovat a vytvořit si rozpočet, podle kterého se budete řídit. Je také nutné se připravit na to, že vám hledání práce může zabrat více času, než byste očekávali. Když v září přijede spousta mezinárodních studentů, hodně z nich si bude hledat brigádu a konkurence je tím pádem velká. Je možné, že budete mít štěstí a práci najdete hned po prvním týdnu hledání, více pravděpodobné je ale to, že vám hledání zabere delší čas, třeba několik týdnů, někdy dokonce i měsíců. Takže je opravdu důležité být vytrvalý a trpělivý.

V našich manuálech máme vypsané tipy a triky, které vám hledání práce usnadní – jdou ale ruku v ruce s tím, že člověk prostě musí chtít a nenechat se odradit. Nicméně, když nakonec najdete práci a budete splňovat několik základních podmínek (jako je výše platu a počet odpracovaných hodin týdně), budete si moci zažádat o stipendium SU. A po jeho získání si nikdo nežije špatně.

4. Čeština?

Co by vás dále v Dánsku mohlo překvapit, je to, že kolem sebe možná uslyšíte více češtiny a slovenštiny než byste očekávali. Za poslední roky se do Dánska hlásí více a více studentů z České republiky a Slovenska, je tedy dost možné, že ve třídě budete mít nějaké domorodé spolužáky.

Většina z vás nejspíš jede studovat do zahraničí s hlavním cílem poznání cizích kultur a národů, ale na druhou stranu nikdy není na škodu kolem sebe mít i nějaké krajany, kteří vždy budou nejlépe rozumět vašemu smýšlení. Možná si říkáte, že přeci jedete z ČR, abyste se Čechům vyhli, jenže dříve či později můžete být rádi za to, si s někým můžete popovídát v mateřské řeči. A nejvíc se to bude hodit, až budete hledat parťáka na koukání na hokej!

5. Jiná země, aneb hello culture shock!

Další věc, která vás může potkat, je kulturní šok. Věci, které ve vás první týdny vyvolávaly nadšení se vám mohou zprotivit. Začne vám vadit, že všude kolem slyšíte dánštinu a vše je v cizím jazyce a celkově vás bude otravovat cokoliv, co je jiné než doma. Samozřejmě, že ne každý kulturní šok zažívá a velmi záleží na konkrétní situaci, ve které se člověk ocitl a jakými je obklopen lidmi.

Doporučuji se v těchto situacích neizolovat od ostatních a trávit většinu času potom sám a u televize… Všechno se mnohem lépe překonává, když se člověk obklopí fajn lidmi :). A v tomto prostřední je velice jednoduché jen říct, „hele, pojďme něco dělat“ a hned budete mít partu lidí – všichni jsou totiž na stejné lodi a všichni si chtějí najít kamarády. Plus Dánové jsou také velice „outgoing“ a rádi vás někam přizvou.

6. Dánské počasí

O Dánsku se často říká, že je to až moc deštivá země a také to tak může působit. Oprava, Dánsko je až moc deštivá země a opravdu to tak působí. Počasí se tam mění mnohem rychleji než v ČR, a tak to může chvíli trvat, než si na to člověk zvykne. Není totiž vůbec neobvyklé, že se ráno lehce oblečete, protože je nádherně slunečno a bez mráčku, ale po škole jdete domů v průtrži mračen.

Je určitě dobrý nápad si pořídit malý skládací deštník a vždy ho mít v batůžku. Nebo ještě lépe, speciální pláštěnku na kolo, ve které si můžete v pohodě odfrčet a přijet domů v suchém oblečení. 🙂 Na druhou stranu když prší, tak si můžete zajít se spolužáky do nějaké útulné kavárny a lépe se s nimi poznat a nebo díky dešti budete mít více času na učení, když všichni budou zalezlí doma v suchu a teple.

Na závěř

Kde jinde, než v multikulturním prostředí v Dánsku se vám poštěstí si během jednoho večera popovídat s lidmi z Estonska, Číny, Španělska či Litvy? Při studiu v Dánsku se dostanete do úžasně mezinárodního prostředí a díky tomu poznáte lidi z celého světa a jejich kultury. To je nejen skvělá zkušenost, ale být zvyklý na mezinárodní prostředí se vám rozhodně bude hodit i v jakémkoliv budoucím hledání práce.

Závěrem bych chtěl napsat, že ať už budou vaše zkušenosti, radosti či strasti v Dánsku jakékoliv, na toto životní období budete zaručeně vzpomínat jako na nejsilnější, a podle mě i nejlepší, léta vašeho života. A proto nikdy neztrácejte hlavu, vždy berte všechno s nadhledem a ke všemu přistupujte maximálně pozitivně :).

 

Pro Scandi,

Marek Spívala

Marek, Scandi tým

Přečtěte si náš článek pěti důvodů, proč se odhodlat ke studiu k zahraničí a zjistěte, že pozitiva rozhodně převahují na negativy.

DKK – Znáte dánskou měnu?

I přes to, že je Dánsko v Evropské unii, je jedním ze států, které nepřijaly Euro za svou měnu. Platí se zde korunami – stejně jako u nás v České republice.

Jedna dánská koruna, zvaná “krone”, je něco kolem 3,4 českých korun (pro aktuální kurz se vždy podívejte na www.xe.com). Oficiálním označením je “DKK”, ale v každodenním životě se setkáte spíše s tvarem “kr.”

Používanými bankovkami jsou 1000kr., 500kr, 100kr. a 50kr. A jak je to s drobnými? 1kr = 100 øre. Používané mince jsou 20kr., 10kr., 5kr., 2kr., 1kr. a 50 øre. V podstatě se vám časem nashromáždí veliká hromádka malých mincí, které moc nepoužijete…

Dánská mince se dá využít například i jako originální dárek pro štěstí kamarádům 🙂

 

Na první pohled vás určitě nižší mince zaujmou – upřostřed nich je totiž díra. A jako bonus pár srdíček. 🙂

Většinou se ale nesetkáte s tím, že by člověk nosil spoustu drobných po kapsách. Je to z toho důvodu, že na 90% míst se dá v Dánsku platit kartou, což je pro mnoho lidí pohodlnější a bezpečnější variantou. Máme zkušenosti s tím, že můžete kartou zaplatit bez problémů i menší sumy – dvě koruny v lékárně nebo deset korun v šatně. Pozor, určitě se nespoléhejte na to, že to jde úplně všude. –I když se i v mhd dá platit kartou, někdy zde může být problém se zahraničními platebními kartami. Pro jistotu si tedy připravte něco kolem 20kr drobných, když cestujete hromadnou dopravou, než budete mít dánský účet a kartu. 

A pokud budete kdykoliv potřebovat provést mezinárodní platbu s minimálními poplatky, můžete se podívat na naše tipy v tomto článku.

 

 

Scandi tým

Laďovy první chvíle v Dánsku (Zibat, Næstved)

Když jsem zhruba týden před finálním odjezdem do Dánska nemohl vygooglit jiné obrázky mého budoucího studijního města než St. Peders Church (natož školy), tak mně to poněkud znepokojilo. Věděl jsem toho mnoho a zároveň tak málo.

První momenty v Dánsku

Když jsem se však, o zmíněný týden později, na chvíli zastavil před tamním nádražím, dýchl na mně ten klid. Cítil jsem tu atmosféru menšího městečka a věděl jsem, že tady budu mít svůj prostor. S tím prostorem jsem si to hned ověřil, protože díky kamarádovu „orientačnímu smyslu“ a mým rozbitým kolečkům u kufru jsem si rovnou dal cca 4 km procházku po Næstvedu – s 23kg zavazadlem na rameni a v hasnoucí víře, že už snad míříme směrem na koleje. Kdyby nás tenkrát nezachránila jedna ochotná Dánka, tak bychom tam chodili dodnes.

Vše má svůj čas. A i já jsem se po chvíli s městem tak sžil, že jsem měl své trasy na běhání, různé cesty do školy, mé vlastní kolo, své místo na pláži, oblíbenou paní na recepci kolejí, místo na přemýšlení a na práci a vlastně mnohem více (kromě mých blízkých), než může takový človíček z České republiky v zahraničí potřebovat.

Škola a Commerce Management

Rád bych s vámi sdílel ještě pár informací o škole a mém oboru Commerce Management na škole ZIBAT. Jako je v Dánsku zvykem, učitelé jsou neformální, prostředí moderní a vyučovací metody velmi efektivní. Chodíte rádi do školy, prostoru pro seberealizaci je spousta, těšíte se na své mezinárodní spolužáky a oni se teší na vás. Nejste pod neustálým stresem a výsledků se přesto dosahuje. A na konec toho všeho pro vás ve škole uspořádají třeba koncert. Těžko se to popisuje, protože každý si to musí prožít sám.

 

Přeji všem příjemné zážitky, štěstí, spokojenost a úspěch!

 

Pro Scandi,

Laďa

(AP Commerce Management na ZIBATu v Næstved, Top-up Innovation and Entrepreneurship na EAL v Odense. Laďa se na chvíli také stal členem Scandi týmu a z veliké části se podílel na realizaci naší knížky – Jak se nezastavit u hranic! 🙂 )

Cestování po světě, díky spolužákům z Dánska

Mým životním snem je procestovat každou zemi na světě a poznat život v ní.

Takový sen má možná dost velké množství lidí. Stále víc a víc Čechů navíc opravdu dost často rodný kraj opouští a poznává nejen okolní země, ale i různé exotické kraje.

Dovolená s cestovní kanceláří je jedna z možností – člověk si odpočine, nemusí se o moc starat a má možnost na pár dní v roce „vypnout“. Osobně jezdím rád na jakoukoliv dovolenou, ale při cestách oceňuju i možnost poznání místních a cestování na vlastní pěst.

Chtěl bych vám proto popsat, jak jsem využil studia v Dánsku pro to, abych poznal cizí země trochu jinak a „zevnitř“. 🙂

ESTONSKO

Během prvního ročníku studia Marketingu na BAAA jsem se seznámil s Antonem, spolužákem z Estonska. Nikoho z Pobaltí jsem dřív nepoznal. A mě, občas zvláštní, chování Estonců, obecně hodně bavilo – přesto, že moc neprojevují emoce a nemluví nahlas, mě uchvátil jejich smysl pro černý humor a pohostinnost. Když mě proto Anton o letních prázdninách pozval do Tallinnu na jeho oslavu narozenin, neváhal jsem a zabookoval letenku.

Po příjezdu mě moc mile překvapila celá země – na ulicích je čisto! Estonci si obecně potrpí na severský design a moje předsudky o postsovětské zemi se dost rychle rozplynuly. Druhý den mě Anton pozval k jeho rodičům na večeři a já byl celkem dost nervózní, protože mě předem upozornil, že anglicky mluví jen jeho devítiletý brácha a trochu i otec. Po příjezdu do jejich bytu navíc Anton pomalu otevíral dveře a jeho celá rodina držela u země rodinného rotvajlera, kterého otec choval jako obranářského psa. Po pár minutách se ale uklidnil i pes a celý večer proběhl ve skvělé atmosféře, kdy jsem mohl ochutnat tradiční zapékané brambory s masem, recept estonských Rusů.

Po pár dnech se k nám v Tallinnu připojil i další kamarád Rauno. Ten nás autem odvezl na venkov, kde pro změnu žila jeho rodina. Estonský venkov byl skvělý, maximálně BIO a totálně liduprázdný. Hned po příjezdu nás pohostila Raunova máma, která nám připravila dva velké stoly jídla. A přestože nikdo z rodiny anglicky neuměl a já zase neuměl estonsky, chovali se se ke mě jako bych byl rodinný známý! Večer jsme navíc vyzkoušeli estonskou saunu, koupání v jezeře u domu a přírodní lázeň.

V Estonsku jsem strávil týden, ale díky kontaktům z Dánska jsem měl pocit, že jsem zemi poznal dost dobře. Rozhodně všem doporučuju!:)

MAĎARSKO

Další z mých spolužáků, Maďar Ferenc, absolvoval pracovní stáž v rámci studia Innovation and Entrepreneurship na BAAA, v Budapešti. Město jsem už předtím navštívil a moc se mi líbilo. Když mě proto pozval na pár dní, ihned jsem přijal. Po krátkém letu z Billundu (DK)  jsem se vydal autobusem do centra, kde jsem se s Ferencem sešel a on mě zavedl do bytu, který sdílel se svým kamarádem na předměstí. A kde mi na pár dní poskytli střechu nad hlavou.

Během pěti dní jsme stihli projít celé město, spousty barů, kaváren a restaurací a taky turecké lázně! Ferenc mě seznámil se svými kamarády nejen z Maďarska, ale také s Němci, Holanďany, Poláky i Dány, kteří s ním v Budapešti žili. Nakonec se mi dokonce podařilo sejít s kolegyní z Dánska, která byla shodou okolností ve městě. Ale i s bývalou spolužačkou, kterou jsem neviděl několik let – projížděla kolem mě autem na předměstí. V té chvíli jsem si uvědomil, že můj život už asi nikdy nebude stoprocentně inkognito, ať už jsem kde jsem…

KYPR

První měsíce života v Dánsku jsem trávil hodně s Dány. Přišlo mi to ideální pro integraci ve společnosti – koneckonců přijel jsem do Dánska, abych poznal místní život. Kulturní šok jsem tak prakticky vůbec nezažil a velkou zásluhu na tom má taky můj dánský kamarád Jonas. Studovali jsme spolu Marketing Management na BAAA a Jonas později pokračoval na top-up program International Sales. V rámci tohoto programu se dostal na Erasmus na Kypr, konkrétně do hlavního města Nicosie. Po pár týdnech už mi volal a ptal se, kdy přiletím. Když mi proto v červnu začaly prázdniny, chytil jsem letadlo z Kodaně a za pár hodin a po šíleném přestupu v Athénách přistál na Kypru.

Jonas bydlel v centru města, které není bůhvíjak přitažlivé, navíc ve vnitrozemí, druhý den jsme se proto rovnou vydali na túru po pobřeží spolu s jeho spolužáky z Německa. Krajina Kypru je nádherná a my jsme ušli 7 kilometrů v největším parnu až k utajené zátoce, kde jsem viděl moře tyrkysovější než v Karibiku a pláže bělejší, než kdekoli jinde. Cesta k zátoce byla dost náročná, ale koupání za to určitě stálo.

V dalších dnech jsme projeli i zbytek řecké části ostrova, pronajali si buginu, skákali z útesů a proslavili 3 dny v Ayia Napa, nejznámějším kyperském centru nočního života. Za týden mi Jonas ukázal opravdu všechno důležité, co ostrov nabízí a já odlétal s vědomím, že jsem za pár dní viděl víc než většina turistů, které jsem potkal na letišti, kteří Kypr proleželi u hotelového bazénu.

Věřím, že je cestování nedílnou součástí vzdělání. Výhodou studia v mezinárodním prostředí je, že se vám naskytnou velké příležitosti k poznání cizích zemí po celém světě. Už jen proto stojí za zvážení podat přihlášku na zahraniční školu. 🙂

 

Pro Scandi,

Štěpán Procházka

Štěpán

Top důvody, proč dělat dobrovolníka na dánských festivalech

Aneta: „V půlce června 2017 jsem se rozhodla zúčastnit se třídenního Northside festivalu, který se konal v Aarhusu – a to jako dobrovolník. Co mě k tomu vedlo a proč byste měli dobrovolničit na letních festivalech v Dánsku také vy?“

1. Vstup zdarma

Prvotním spouštěčem nápadu přihlásit se jako dobrovolník je určitě vstupné zdarma*. Festivaly v Dánsku nevyjdou zrovna na pár korun, takže člověk hledá způsoby, jak se na své oblíbené kapely podívat a nenechat za lístek půlku své výplaty. Já jsem odpracovala dvě osmihodinové směny v průběhu prvních dvou dní. Po páteční směně jsem šla na koncert dánské skupiny Lukas Graham a světového Iggyho Popa a něděli jsem si pak užila na plno. – Damien Rice, Jake Bugg, Flume, Beck a hodně piva… těch 16 hodin hlídání kontejnerů a sbírání odpadků s partou ostatních lidí za to stálo stoprocentně.

2. Noví lidé

„Staň se dobrovolníkem, poznáš spoustu skvělých lidí!“ – Hlásají nabídky na dobrovolničení všeho druhu. Já toto heslo určitě můžu potvrdit. Nejen, že jsem si užila zábavu s mými kamarády, ale seznámila jsem se s několika dalšími. Například se slečnou ze Španělska a klukem, co studuje ve Švédsku a pochází z LA. Skvěle jsme si pokecali u kontejnerů a povyprávěli si zajímavosti „ze světa“. Konverzace s cizinci mě vždycky motivují do dalšího cestování. Kontakty si určitě budu strážit jako oko v hlavě. 🙂

3. Dobrý pocit

Protože přispěji tomu, aby organizace celého festivalu běžela jako na drátkách. Někdy jsem až žasla, kolik odpadků zbylo po každém koncertu. Northside si zakládá na udržitelnosti a proto se během festivalu odpad třídí na 12 různých druhů. Občerstvení by mělo být organické a lokální, a jen zlomek lidí dorazí na festival autem. Být součástí festivalu s takovými hodnotami pro mě bylo přínosné a odnesla jsem si i pár poznatků. – Jako například fakt, že filtr od cigarety se rozkládá 5 let.

4. Zákulisí

Je hodně zajímavé proniknout do zákulisí tak obrovské události – a tím nemyslím do VIP lounge pro kapely, i když i to by určitě stálo za to. Pro mě osobně je velkým přínosem nahlídnout do toho, jak probíhá organizace tak velkého eventu a vyzkoušet si na vlastní kůži, kolik úsilí za tím vším stojí. Na co všechno si musí organizátoři dát pozor a kolik lidí se na takovém eventu vlastně podílí… Dobrovolníků bylo někdy až přebytek, kdyby se náhodou něco pokazilo. Práce jako taková byla proto celkem pohoda, takže si člověk mohl vždycky i na nějakou dobu odběhnout a užít si trochu té letní festivalové pohody například v lounge pro dobrovolníky. 🙂

 

A co vy, máte nějakou zkušenost s dobrovolnictvím?

 

Pro Scandi,

Aneta Petržílková

Aneta

*na některých festivalech je po dobrovolnících někdy požadován depozit, například 300dkk

Jak na daně v Dánsku?

Ať už jste si již našli práci nebo se do hledání teprve pouštíte, jakmile v Dánsku začnete mít nějaký příjem, budete jej také muset danit.

Pro mnoho z vás je dánský daňový systém nejspíše jedna velká neznámá. A proto jsme pro vás připravili tento článek, ve kterém vám toto téma trochu přiblížíme.

Kolik se platí?

Každoročně se mezi mezinárodními studenty množí různé teorie o tom, jaké se v Dánsku platí daně. Někdo říká, že je to 45%, jiní zase říkají, že to je 8%. I přesto, že pravda většinou bývá subjektivní, v otázce placení daní je verze správná jenom jedna.

První skutečnost je ta, že v Dánsku se paradoxně platí daně i z jakékoliv státní podpory, kterou dostanete. To znamená, že musíte platit daně i ze stipendia SU či podpory v nezaměstnanosti. Nehledě na to, kolik na daních zaplatíte nyní, v březnu následujícího roku dánský daňový úřad (SKAT) každému vypočítá, jaké měl správně platit daně za celý předešlý rok. Proto je dobré se ujistit, že daně platíte správně, aby Vás pak v březnu nepřekvapil dopis od SKATu s astronomickým doplatkem daní.

Takže jak to správně danit?

Je to velmi jednoduché. V Dánsku mají tzv. „progresivní daňový systém“, což znamená, že čím víc vyděláváte, tím víc daníte. Pokud vyděláváte do 45 000 dkk ročně, z vašich příjmů budete platit pouze 8% daň. Této částce se říká ‘fradrag’. Pokud vyděláváte nad 45 000 dkk, 8% budete platit pouze z prvních 45 000, které vyděláte, a z toho, co vyděláte nad tuto částku, budete platit daň 37%.

Pro lepší pochopení a ilustraci Vám zde uvedu příklad.

Studentka Bára je oficiálně v Dánsku od 1. září 2016 a na konci září si našla práci v restauraci, bude pracovat 60 hodin měsíčně za 100 dkk na hodinu. Hned na začátku října si tedy zažádala o SU. Její hrubé měsíční příjmy tedy od října budou SU = 5 941 dk + 6000 dkk z práce, což je dohromady 11 941 dkk. Její celkový příjem za rok 2016 tedy bude 3 x 11 941 = 35 823 dkk. Tento rok (2017) v Dánsku byla oficiálně 4 měsíce, takže její fradrag za rok 2016 bude 14 666 dkk.

Bára tedy z prvních 14 666 zaplatí 8% daň, tedy 1 173 dkk. Z toho, co vydělá navíc, tedy 21 157 dkk, zaplatí daň 37%, což dělá 7 828 dkk. Ve výsledku tedy z vydělaných 35 823 dkk za rok 2016 má zaplatit 9 001 dkk daň.

Pokud Bára daně neplatila správně, ať už díky chybě zaměstnavatele, chybě daňového úřadu či svojí vlastní chybě, v březnu příštího roku jí její daně SKAT správně spočítá. Pokud zaplatila méně, požádají ji, aby zbytek doplatila. Naopak, pokud platila daně příliš velké, peníze jí budou vráceny.

Pár slov na závěr

Je každého zodpovědnost správně platit daně. Pokud si tedy nejste jistí, jestli je platíte správně, doporučuji si jednoduše spočítat, kolik byste měli platit, výše popsanou metodou. Pokud máte v daních nějaké nesrovnalosti, doporučuji to vyřešit se zaměstnavatelem nebo zavolat na SKAT a s nimi si to urovnat, abyste pak v březnu neobdrželi nepříjemné překvapení.

Na závěr bych ještě chtěl zmínit, že veškerá komunikace s dánskými úřady probíhá pomocí elektronické schránky E-Boks. A tedy pokud ji ještě nemáte, určitě si ji co nejdříve pořiďte (potom, co budete mít CPR číslo). Na E-boks je možné se přihlásit buď přímo na stránce http://www.e-boks.dk/, anebo pomocí jejich mobilní aplikace.

 

 

Všem tímto přeji hodně štěstí a dobré pořízení s placením daní! 🙂

Pro Scandi,

Marek Spívala

Marek, Scandi tým

Studium ve Finsku – očima Barči

studium ve Finsku

Studium v zemi tisíce jezer, aneb jak se žije a studuje Barče ve Finsku?

Před nedávnem jsme vyzpovídali Barču o tom, jak se jí studuje a bydlí v útulném městečku Valkeakoski, ve kterém se skrývá také kampus HAMK University of Aaplied Sciences, kde Barča studuje bakalářský obor International Business.

Připomínáme, že dnešní článek je o chlup delší, ale stojí dočíst až dokonce a věřte nám, že po přečtení budete chtít Finsko na 100% navštívit, stejně jako my! 🙂

 

Barčo, proč ses rozhodla pro Finsko a pro jakou školu?

Po maturitě jsem se na rok a půl vydala jako au-pair do Anglie a už tam se mi v hlavě zrodil nápad jít studovat do zahraničí. V Anglii jsem ale už déle zůstávat nechtěla. Finsko už tou dobou pro mě bylo srdeční záležitostí. Měla jsem v hlavě jasno, kde chci žít. Pamatovala jsem dobře tu krásnou přírodu a západ slunce nad jezerem Päijänne, z naší poslední návštěvy města Jyväskylä. Rozhodla jsem se proto pro HAMK University of Applied Sciences – International Business, vlastně asi i proto že to byla jediná partnerská škola ve Finsku spolupracující se Scandinavian Study. Ono těžko říct, zda bych našla odvahu si tam poslat přihlášku sama. Tento kampus sídlí ve městě Valkeakoski (v překladu Bílá peřej). Moje střední škola byla v podobném zaměření, proto jsem nešla do ničeho nového.

studium ve Finsku

Jak se Ti celkově líbí na HAMK? V čem spočívá výuka, jaké máš spolužáky a jací jsou profesoři?

Na HAMK panuje přátelské prostředí, za což jsem moc vděčná. Profesoři jsou skvělí ve všech ohledech a velmi ochotni pomoct. Moji spolužáci jsou z větší části Finové a druhá polovina se skládá opravdu ze všech koutů světa. Je skvělé vidět spolužáka například z Afriky v přátelské konverzaci s Vietnamkou. Spolužáci jsou strašně fajn, jsme super kolektiv.

Výuka je zaměřena z 95 procent na týmovou práci, což mi vyhovuje. Řešíme reálné problémy/případy, žádné biflování slovo od slova.

 Bylo náročné se přestěhovat? Co bydlení? Líbí se?

Osobně jsem se strašně těšila až se konečně přestěhuji tam, kde to miluji. Náročné to pro mě nebylo, jelikož mám nejlepší rodiče na světě a všechno se mnou zařizovali. Strávili tady se mnou můj první týden, aby mi se vším pomohli. Já jsem ale strašně vděčný člověk, že mám tu šanci tu být, takže si to tady užívám i když nebydlím v královském apartmánu. Studium ve Finsku

Jak trávíš volný čas? Je velké vyžití ve Finsku? Jak je to ve Finsku s brigádou, máš nějakou?

Je to různé. Občas mě zaměstná práce do školy i ve volném dnu, občas se jdu projít nebo jen tak navštívit kamarády. Finsko je neskutečné nádherná země a vyžití tu najde jak milovník kaváren a nakupování, tak milovník dlouhých procházek. Cesta do hlavního města Helsinek trvá autem asi hodinu a cesta do třetího největšího města Tampere okolo půl hodiny. Takže trávit volný čas se dá ve velkém městě nebo na samotě u jezera. Každý ať si vybere sám.

S brigádou je to hodně složité. Člověk se musí hodně snažit, ale dá se to.

Co Finové a finská kultura? Je v něčem speciální, co se Ti na nich líbí nejvíce?

Finové byl asi jeden z těch hlavních důvodů, proč jsem si vybrala Finsko. S arogantnímstudium ve Finsku, sobeckým, povýšeným chováním se tady téměř nesetkáte. Je pravda, že je někdy potřeba dám jim trochu času, bývají to introverti. Několikrát jsem se setkala s označením od Čechů „studení čumáci“ a s tím tedy rozhodně nesouhlasím. Když jim dáte dostatek prostoru a času, tak si buďte jisti, že máte kamarády pro život. Několikrát jsem byla v situaci, kdy jsem potřebovala pomoct a vždycky mi pomoc byla nabídnuta.

Zpozorovala jsi něco, co je pro naši kulturu netypické a ve Finsku je to naopak časté?

Mléko. Ve Finsku je zvykem, dát si k obědu dvě sklenice s pitím. V jedné je voda nebo šťáva, ve druhé mléko.

Alkohol tu koupíte pouze v prodejnách Alko, výjimkou jsou pouze piva nebo Cidery, které lze koupit i v supermarketech. Veškeré alkoholické nápoje lze zakoupit ale pouze do 21 h.

studium ve FinskuCo říkáš na dopravu ve Finsku? Je něco, co Tě překvapilo a něco, co není vyloženě dobré?

S dopravou nemám sebemenší problém, možná jen to že je velmi drahá. Ne, zatím jsem nenarazila na špatnou věc.

Přihlásila by ses do Finska na tuto školu znovu? 🙂

Stoprocentně!

 

Moc děkujeme Barče za odpovědi. Pro více informací o studiu ve Finsku se podívejte ZDE.

(Magisterské) studium ve Švédsku – očima Hany

Hana Klofáčová – Jönköping University (Jönköping International Business School) – Strategic Entrepreneurship

Po dokončení bakalářského studia na VŠE v Praze jsem se rozhodla pokračovat v magisterském studiu ve Švédsku. Přihlásila jsem se na Jönköping International Business School (JIBS), kde mne zaujal především dvouletý obor Strategic Entrepreneurship. A nelitovala jsem jediný den, že jsem si ho zvolila.

Způsob studia ve Švédsku je velmi odlišný od výuky na VŠE. Semestry jsou rozdělené na dvě poloviny a v každé z nich mají studenti jen dva předměty. (Případně tři, pokud chodí navíc např. na nepovinnou švédštinu).

Studium je časově náročnější (20+ hodin týdně na každý předmět) a mnohem více prakticky zaměřené. – Např. jsem pracovala ve skupině s jinými studenty na několika projektech pro existující švédské společnosti. Připravila jsem také mnoho prezentací a napsala několik esejí. A v rámci předmětu Entrepreneurship: Person and Process, jsem vyvinula vlastní podnikatelský nápad. Rozhodně se zde nesetkáte s bezmyšlenkovitým učením se věcí nazpaměť.

Jsem také ráda, že ve Švédsku máme „třídu“ podobně jako na gymnáziu – s přibližně 40 spolužáky (z celého světa). Máme společné všechny předměty a scházíme se tak každý den. Dále mne na začátku překvapilo, že na každý předmět máme dva učitele, kteří se ve výuce navzájem střídají nebo vyučují společně. Díky tomu se studenti setkají s rozdílnými pohledy na věc a hodnocení jejich práce je objektivnější. Učitelé jsou otevřeni diskuzím se studenty a zajímají se o jejich názor – ať je shodný, či odlišný.

Třetí semestr studia většina studentů stráví v jiné zemi – já jsem se přihlásila na Erasmus do Německa na Mannheim University.

Sweden

Praktické zkušenosti se dají nasbírat i mimo semináře. – Na škole působí mnoho studentských organizací s různým zaměřením a věřím, že si každý vybere, co ho zajímá. Já jsem se stala členkou organizace AIESEC, vedla jsem běžecké tréninky v JUSA (Jönköping University Sport Association) a po roce jsem se stala viceprezidentkou JISC (Jönköping International Student Consulting). Mimo školu jsem také hrála volejbal za místní klub, díky čemuž jsem lépe pronikla do švédské společnosti.

Studium ve Švédsku vřele doporučuji každému, koho láká studium v zahraničí, praktické zkušenosti, mezinárodní prostředí a dobrodružství :).

 

Hodně štěstí!

Hana

Více informací o této univerzitě najdete zde.